český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Věřte sobě a věřte práci…!

Jan Antonín Baťa je legendou, možná trochu trpkou, přesto stejně fascinující jako byl nevlastní bratr Tomáš. Patřil k nejúspěšnějším českým podnikatelům, v Brazílii vybudoval funkční města s továrnami i školami. Na rozdíl od svého bratra však byl téměř zapomenut.

 

Narodil se 17. března 1898 z druhého manželství obuvníka Antonína Bati. Původní křestní jméno Karel na otcovu památku změnil na Antonína. V době, kdy přišel na svět, už mělo jméno Baťa zvuk, který nebylo možné pominout. Vyrůstal v Uherském Hradišti, po tatínkově smrti jen s maminkou Ludmilou a čtyřmi sourozenci.

 

Králem na Rybárnách

Do Zlína, kde žil o dvaadvacet let starší nevlastní bratr Tomáš, se nehrnul. Rodinná situace byla složitá, přesto matka raději čelila existenčním potížím, než by přesídlila s dětmi do Zlína. Snad bránila jejich dětství. Díky ní mohl Jan rošťačit s kluky na Rybárnách a stát se mezi nimi králem.

Tomáš si bratry Jana, Bohuslava a Leopolda posléze do Zlína vyžádal. Jan docházel na základní školu, kde si nejvíc si považoval učitele Aloise Hradila, který kladl důraz na deklamaci. Jemu přičítal i svou schopnost literárně se vyjadřovat. V roce 1912 nastoupil v bratrově továrně jako příručí. Bylo mu patnáct a s Tomášem trávil noci úvahami o firmě a prací. O dva roky později odjel „na vandr“ do Německa, vlastně tam složil „maturitu“. Prošel několika konkurenčními firmami od Norimberku po Kolín nad Rýnem. Sbíral vědomosti, zkoušel nové obory, vytvářel rozbory a veškeré poznatky sepisoval a posílal domů.

Ve dvaceti letech podnikl novou cestu. V Americe měl v nové pobočce ověřit, zda může firma Baťa zdárně podnikat i v této destinaci. Přestože pobočka nakonec neuspěla a Jan se s Tomášem téměř rozešel, zkušenosti zde shromážděné byly největším a nejlepším studiem jeho života. Přes rozkol se do firmy vrátil. Událo se v Londýně, kde se sblížil s dcerou rodinného lékaře Baťů Májou Gerbecovou. Pracovala v Británii pro Tomáše. Mája Jana přivedla zpět a dokonce se vzali, měli pět dětí.

 

Zase doma

Po návratu do Zlína začal s bratrem pracovat na rozšíření a expanzi firmy do zahraničí. Jeho tvrdohlavost a neústupnost ho ale přiváděla do nesnází. Ustupovat se mu nechtělo, musel na čas znovu odejít. Nakonec se s bratrem Tomášem přece jenom smířil. V roce 1932 však Tomáš tragicky zemřel. Tato nečekaná situace vynesla Jana Antonína do vedení společnosti. Stal se jediným akcionářem firmy Baťa, a. s. Zlín a podnik řídil do roku 1939.

Jeho cílem bylo udržet jej na špici v měřítku Československa i celé Evropy. Mimo jiné uskutečnil cestu kolem světa, při které kontroloval stávající pobočky a uzavíral nové kontrakty. S nejbližšími spolupracovníky odletěl na palubě ultramoderního letounu Lockheed Electra z baťovského letiště v Otrokovicích 6. ledna 1937. Zpátky se vrátili v květnu. Z obchodní cesty, kromě zajímavých smluv, pořídili bohatou fotodokumentaci, filmový dokument a Jan Antonín napsal cestopisnou knihu Za obchodem kolem světa.

Jeho postavení nebylo lehké. Chyběla mu autokritika a dohled staršího bratra. Mnohdy pronesl nahlas i to, co mělo být řečeno potichu či vůbec ne. Tvrdá slova mířená k ostatním mu přinesla mnoho nepříznivců, včetně prezidenta Edvarda Beneše. Vzájemné nesympatie se prohloubily v okamžiku, kdy Jan Antonín dostatečně nahlas neřekl jasné ne pomyslné nabídce jeho kandidatury na hlavu státu.

 

Válečná léta

Koncem června 1939 opustil Jan území protektorátu. Zamířil do Británie a následně do USA, kde se snažil ovlivnit prezidentskou volební kampaň. V důsledku toho musel roku 1941 Spojené státy opustit a usadit se v Brazílii. Doma se objevily zvěsti, že hodlá přesunout české obyvatelstvo do Patagonie. Ačkoli šlo o scestné a nepravdivé informace, celá záležitost mu ublížila, dostal se na černou listinu. Marně se po válce pokoušel očistit své jméno, to se podařilo až jeho potomkům v roce 2007, kdy ho soud definitivně uznal nevinným a rehabilitoval ho. V roce 1945 se velice hodilo, že firma Baťa spadla pod národní správu. Přestože za války finančně podporoval odboj Čechů a Slováků, na jeho stranu se nepostavil nikdo. Byl odsouzen v nepřítomnosti poválečným národním soudem. Nejvíce mu vytýkali, že otevřeně nevyjádřil své sympatie anglické Benešově exilové vládě. Všichni odmítali vidět, že chránil rodinu i vedení firmy před nacisty, možná dokonce celý Zlín.

Za svého života vedl soudní při i s ostatními členy rodiny o vlastnictví společnosti Baťa, přesněji jejích zahraničních poboček, protože závody v Československu byly od roku 1945 znárodněny. Nebyl úspěšný a majetek, v rozporu s tehdejšími československými zákony, připadl Tomáši Janovi Baťovi, synovi bratra Tomáše.

 

V Jižní Americe

V Brazílii založil Jan Antonín Baťa řadu nových obuvních i jiných společností. Pustil se do zúrodňování zemědělské půdy, choval dobytek a působil i v lodní dopravě. Zakládal a rozvíjel nová města podle vzoru Zlína. V roce 1957 byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za mír, nominaci však pokorně odmítl ve prospěch kandidáta z Brazílie.

Jedním z jeho největších děl je most přes řeku Paraná, který spojuje brazilské státy Mato Grosso a São Paulo. 23. srpna 1965 – v den, kdy se nový most otevíral – Jan Antonín Baťa zemřel. V rodinném archivu po něm zůstalo na čtyřicet svazků hospodářských studií, úvah, cestopisů, románů i poezie.

Autorka: Jana Semelková, Foto: archiv

 

Partneři

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270