český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Turnaj v soule, lov na koních i rytířská klání

V údolí pod bývalým hradištěm kněžny Libuše, v areálu někdejšího koupaliště, proběhl v sobotu 21. dubna sedmadvacátý ročník největšího středověkého festivalu u nás – Bitva Libušín 2018. Historicky první festivalová bitva se uskutečnila na kopci u kostelíka svatého Jiří, další ročníky se pak přesunuly do údolí.

 

Letošní setkání zhruba patnácti stovek českých i zahraničních účastníků zakončila mohutná bitva, v níž si „zahrálo“ zhruba tisíc z nich. Návštěvníků dorazily téměř čtyři a půl tisíce. Kdo si udělal výlet do Libušína u Kladna, strávil rodinné odpoledne vynikajícím způsobem. Radovali se především milovníci historie.

 

Pokaždé jiný příběh

„Každoročně má polní bitva svůj příběh,“ uvedl za pořadatele Petr Šrámek z Libušínského spolku přátel historie. „Ten letošní byl vyvrcholením předešlých dvou let, kdy spolu bojovali dva pánové – Karel a Jindřich.“ V letošním smluveném klání se mělo rozhodnout, který je lepší válečník. „Tato akce bývá každoročně největší středověkou bitvou nejen u nás, ale i v okolních státech. Přijíždí sem stále více historických šermířů i z jiných zemí, protože to, že se v poli střetává skoro tisícovka bojovníků, je opravdu unikum,“ dodal organizátor. Jak to dopadlo? Který z pánů byl lepší bojovník? Všechno vyřešila samotná královna, která na koni přijela přímo na bojiště a prohlásila, nechť se vojska spojí v jedno velké, které bude vojskem královniným.

4. Defil DSC 0837

„Rád bych upozornil na fakt, že příběhy jednotlivých bitev jsou vždy smyšlené,“ vysvětlil organizátor. „Předvádíme vlastně pohádky. Co se však týká rekonstrukce zbraní, zbroje a vybavení, je naším cílem, aby vzhledem a funkcí co nejvěrněji odpovídaly historii. Návštěvníci festivalu vidí na jednom místě historické postavy a repliky předmětů z doby v rozmezí od roku 800 do roku 1500. Vedle sebe zde stojí například vikingové, husité, členové rytířských řádů a další. Je to průřez rekonstrukcí středověkého života v Evropě,“ dodal ještě.

 

Bylo nač koukat

Polní bitva se stala vyvrcholením celého odpoledne. Předcházel jí bohatý program na různých stanovištích, a na své si přišli úplně všichni. Nechyběl tu dětský koutek, zahrály historické kapely a na obrovském tržišti se to hemžilo jako v mraveništi. „K zajímavostem, které přilákaly všechny účastníky, patřil bezesporu obrovský tábor, v němž jsme mohli vidět šermíře od devátého po patnácté století. Opravdovou lahůdkou se staly jezdecké turnaje, letos proběhly dva, a to lovecký a rytířský, oba v podání Agentúry HECTOR ze Slovenska.“

Napětí v hledišti bylo dočista hmatatelné. „Přeneste se s námi do časů minulých, kdy ještě platily rytířské ctnosti a čest byla víc než život,“ uvedl průvodce vystoupením celou exhibici. „Udatní bojovníci a bitkami zocelení rytíři budou přímo před vašimi zraky předvádět svoji šikovnost a obratnost, a to nejen v rytířských turnajových disciplínách, ale i v soubojích na život a na smrt.“

Pak program začal. Nejprve nám udatní rytíři na svých koních předvedli, jak se loví pták, ryba nebo kanec a po krátkém odpočinku se vrhli do osobních soubojů. Diváky čekaly líté střety, jejichž vyvrcholením byla nejváženější disciplína zvaná tjost – duely rytířů plně chráněných zbrojí, kteří se v trysku sráží kopím ze sedel. Divákům tuhla v žilách krev, naštěstí se souboje obešly bez větších zranění.

7. Boj DSC 0909

Mezi turnaji jsme mohli s napětím sledovat zápolení mužů i žen v soule – středověké míčové hře, velmi podobné rugby. A byl to stejný adrenalin jako u tjostu. Spoře oděná těla do sebe narážela v zápalu boje, muži z týmů Ničitelé světů a Zubaté veverky šli do osobních střetů naplno. Kupodivu všichni odešli po svých a netekla krev. Dámy přistoupily ke hře opatrněji, ale i tak do ní daly veškeré síly. Zrzavý flundry soupeřily s Copatýmem na doraz. Nechyběla ani oblíbená dětská bitva s hadrovými míčky a vlastnoručně vyrobenými štíty.

11. eny DSC 0709

 

Mysleli na všechno

Počasí vyšlo jako malované, tahle sobota se opravdu vydařila, a nejeden návštěvník si doma jistě ošetřoval připálená ramena. Především pro koně to musel být vyčerpávající den, protože propocené skvrny na dekách, kterými byli zahaleni, nešly přehlédnout. Po turnajích je chladili u pohotovostně přistaveného vozu hasiči z Vinařic, kteří střežili bezpečnost, obzvlášť při bitvě, kdy hořely na bojišti velké ohně. V pohotovosti byl i tým záchranářů s přistavenou sanitkou poblíž. Po šarvátkách ošetřili pár oděrek a šrámů, ale nic vážnějšího naštěstí řešit nemuseli.

Pokud chtěl návštěvník přijet s vlastním psem, mohl za předpokladu, že respektuje pravidla organizátora. Pejsek musel mít povinná očkování a na krku psí známku. K vidění tu bylo mnoho plemen, loveckých i pasteveckých, nechyběl československý vlčák nebo vlkodavové, všichni spořádaně splynuli s davem a nechali se od kolemjdoucích i pohladit.

 

Tržiště jak má být

Jednu z částí areálu opanovalo dobové tržiště, kde si návštěvník mohl prohlédnout a zakoupit nejen repliky historických předmětů, ale i třeba korbele z kůže, koše a ošatky, ovčí kůže, stažené lišky či ručně šité boty a mnoho dalších nezbytností, které nesměly chybět v žádné středověké domácnosti.

Řemeslníci v dobovém oblečení předvedli, jak se tehdy žilo, a vůbec to nebylo snadné. Muzikanti z kapely Euphorica zajistili živou historickou hudbu k tanci i poslechu. V dětském koutku probíhaly tvořivé dílny, ve kterých si děti vlastnoručně vyrobily vše, co by mohly v rámci středověkého odpoledne potřebovat. Společně si namalovaly prapory, zhotovily štíty, vyzkoušely zbroj a podobně.

Návštěvníci v hojném počtu využili komentované prohlídky historického tábora. Při pohledu z hlediště do tábora byly vidět jen dobové stany. Tedy nic novověkého, natož auta. Divákovi měla být zprostředkována „naučná stezka“ kolem vybraných ležení, kde účinkující předváděli dobové vojenské táboření.

Na vršku probíhala komentovaná cvičení dravých ptáků k lovu, odvážní zájemci měli možnost vzít si je na ruku. Všechno probíhalo podle plánu, než přišla na řadu orlice Helenka. Zřejmě se chtěla proletět, nedbala pokynů cvičitele a namířila si to nad vysoké stromy. Za okamžik se ale otočila, protože neodolala lákadlu – syrovému masu. Přesto zůstala svéhlavá a místo na vztyčenou rukavici sokolníka se snesla přímo mezi překvapené diváky. Svoje maso stejně dostala.

2. Sova DSC 0743

Ostatně, o jídlo nebyla nouze, hladoví mohli vybírat z přehršle jídel, dobových i současných, ale ať jsme si dali halušky, langoše nebo grilované sýry od farmáře, všechno bylo čerstvé, chutné a za příznivé ceny.

***

Hector je největší skupina, která se od roku 2012 zabývá historickými jízdními turnaji na koních na Slovensku. Vystupuje nejen v jejich domovině, ale také po Evropě, od chorvatských kolbišť, přes rakouský zámek Rosenburg a město Linz. K vidění byli také v roce 2016 na slavnostním turnaji pro Karla IV. v rámci velkých oslav císařových 700. narozenin na Staroměstském náměstí.

***

Autorka: Renáta Šťastná, Foto: Miroslav Martinovský a Jana Stojanová

Partneři

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270