Partneři:

FORTUNA

Nakladatelství SPN

Ucitelské noviny

Kartografie

Šumavské lázně

Dvojka - Český rozhlas

Má vlast cestami proměn

Výstaviště Lysá nad Labem

Právě vyšlo číslo 12


číslo 12
2017 - ročník 49

 

  Rozhovor - Kreslí, i když nemusí
Foto1
Poznali jsme se před lety – ilustroval Boříkovy lapálie Vojtěcha Steklače. Tehdy jsme společně vyrazili do Liberce na besedu s dětmi. Od té doby s Vojtěchem Juríkem na sebe tu a tam přinatrefíme, a jak jste jistě zaznamenali, výtvarník říkající si Vhrsti kreslí pro Naši rodinu Úsměv na měsíc.
  Tip na výlet - Užijte si zimu v Železné Rudě
Foto1
Letošní zima je přesně taková, jak o ní už pár let sní milovníci zimních sportů a sněhových radovánek. K návštěvě malé i velké lyžaře zvou od konce prosince i šumavská zimoviska a jednou z oblíbených adres pro dovolenou je Železná Ruda na hranicích s Bavorskem. A na horách stále není všem bílým dnům konec.
  Svět víry - Záhada Svatého kopí
Foto1
Jen málo křesťanských relikvií je opředeno tak tajemnou atmosférou jako Svaté kopí. Nástroj, který probodl Kristův bok, se stal symbolickým vyjádřením moci a královské reprezentace. Dodnes si několik relikvií vznáší nárok, že právě ony jsou tím pravým – a církev je v tomto bodě zdrženlivá.

OBSAH nového čísla ...

Rozhovor
Ronov nad Doubravou známe díky filmu Městečko na dlani, který se tam natáčel. Leží v samém cípu východních Čech, má necelé dvě tisícovky obyvatel a pyšní se skupinou mažoretek Rondo.
Cestopis
Švýcarsko je nepříliš velká země ve střední Evropě, a tak se nelze divit, že i hlavní město, kde sídlí vláda, není příliš velké. Bern působí spíš jako příjemné místo, kde lze v poklidu žít v regionálním rozměru. Naopak Curych s obřími bankovními ústavy, univerzitami, desítkami galerií, divadel a obchodů splňuje všechny předpoklady hlavního města, kterým však není.
Svět víry
Církevní tradice zná i postavy svatých, kteří jsou jednou nohou spíše v oblasti legend, a vyprávění o nich není nezbytně historicky věrohodné. Jednou z takových postav je i sv. Longin, který zároveň dobře ukazuje, že rovněž na nehistorickém základě může ale vzniknout krásná tradice s hlubokým spirituálním poselstvím.
Záhady české historie
Třetí, takzvaná uherskobrodská hypotéza o rodišti Jana Amose Komenského, je nejmladší. Poprvé se objevila v roce 1860. Jejím autorem byl historik a archivář Anton Gindely, který zkoumal dokumenty v polském Lešně. Tam Komenský s přestávkami žil mezi léty 1628 a 1656, kdy odešel do Amsterodamu.