český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: Tomáš  Talián

ČLÁNKY

Zahrada na přelomu srpna a září

„Jenom tlesknu třikrát do dlaní a je tady léto,“ zpívá Helena Vondráčková ve známé písničce. My, zahrádkáři, bychom mohli tlesknout také a bude tu babí léto. Ač se to nezdá, sluníčko svítí jinak, zvlášť odpoledne je tak trochu při zemi, a zkracuje se den. Ale nenechme se tím oklamat, i na přelomu srpna a září můžeme na zahrádce ještě vysévat zeleninu, kterou zvládneme sklidit před prvními mrazíky.

 

Začněme zase stručným výčtem, co nás čeká v ovocné, zeleninové a okrasné zahradě, a pak se podíváme na některé rady a „fígly“ zkušených zahrádkářů.

 

 

Ovocná zahrada

Sklízíme pozdní druhy rybízů, švestky i podzimní jablka. Kdo má na zahrádce vinnou révu, může už i ve studenějších oblastech ochutnávat první hrozny. Plody určené k výrobě vína necháme ještě nějaký týden dozrávat na sluníčku.

Jakmile dokončíme sklizeň peckovin i jádrovin, můžeme se ihned pustit do radikálnějšího řezu. Zaměříme se jak na ovocné stromy, tak keře. Pokusíme se opticky prosvětlit korunu stromu a zbavíme se větví mířící právě do ní. Odstraníme i všechny poškozené větve, které by zbytečně odebíraly tolik důležitou energii. Odřízneme či odstřihneme malé větvičky napadené chorobami, a to až k hlavní větvi. Maliník potřebuje odstranit odplozené výhony a zároveň i ty slabé.

Ještě i teď je potřeba provést postřik – pokud jabloně a slivoně ohrožoval obaleč. V srpnu se objevují i svilušky. Objev ve formě pavučinek je nepříjemnou předzvěstí. Použijeme přípravky na bázi řepkového oleje a zakročíme zavčas. Použít se dá i výluh z kopřiv, ale ten nemusí být až tak účinný. Spíš bych poradil – už od minulé zahrádkářské poradny známý – výluh z mletého černého pepře. Lžičku pepře dáme do vodou naplněné jedenapůllitrové „petky“ a necháme pár hodin louhovat. Pak rozředíme v poměru 1:5 až 1:10 a postříkáme. Pokud by pepř nepomohl, museli bychom po té chemii sáhnout.

 

Zeleninová zahrada

Nenecháme se oklamat kalendářem a ani studenějšími rány. Může se zdát, že už se zahrada pomalu ukládá k zimnímu spánku. Ale není tomu tak. Ještě můžeme sít a sázet celou řada druhů zeleniny. Nejlépe se bude dařit salátu polníčku, určitě jej do prvních mrazíků stihneme sklidit a připravit si z něj velmi chutné jídlo. Pozdní košťáloviny a celer vydatně zaléváme. Pór přihrneme, aby měl dlouhé vybělené krčky. U růžičkové kapusty seřízneme vegetační vrchol, aby se lépe vyvinuly růžičky.

Lze se pustit do výsadby ředkviček, ozimé cibule, kapusty nebo méně známého černého kořene. Zasejme špenát, který je bohatý nejen na vitaminy. Pokud mu připravíme prokypřenou půdu s kompostem, za měsíc jídelníček obohatí první mladé listy. Pokud jej vysejeme do řádků 20 cm od sebe, bude se lépe sklízet. Ale o jeho sklizni – jak ni, abychom neměli na listech písek a hlínu – si řekneme v poradně za měsíc.

 

 

Okrasná zahrada

Dělíme a sázíme pivoňky, kosatce, ostrožky, lilie bílé a jarní primule. Přehoustlé trsy narcisů vybereme, část cibulek můžeme věnovat sousedům a známým, část vrátíme do půdy.

Teď ještě můžeme očkovat růže i další okrasné dřeviny. Stále je čas na řízkování a roubování jehličnanů. Jde o to, aby se řízky i rouby ujaly do mrazů. Řežeme živé ploty, zvláště ty ze stálezelených dřevin. Na skalce omezujeme bujně se rozrůstající rostliny. A když už jsme narazili na skalku, pokud máme v plánu udělat novou, je na to teď ten nejlepší čas. Kameny do výsadby se přes zimu usadí a může se stát, že skalka trochu změní tvar. Na jaře to pak budeme moci upravit podle původní představy a zasadit do ní nové rostliny.

 

Rady a „fígly“ zkušených

  • Pokud vysejeme ještě nyní červenou řepu, narostou nám do zimy malé bulvičky. Ty můžeme na podzim zavařit, nebo je nechat přes zimu na záhonech – jen přes ně přehodit kus netkané textilie či listí – a na jaře bude bezvadná. V předjaří ještě trošku doroste a bude nádherně čerstvá do salátů i jako přídavek do různých jídel a mletých mas.
  • Vypěstovali jsme si vlastní zelí a chceme hlávky co nejdéle uchovat. Staří zahrádkáři odřezali hlávky, vnějších listů se zbavili a uskladnili je v chladné místnosti na dřevěných policích. Na venkově je uchovávali ve slámě. Sláma izoluje před výparem vody i před mrazem. Třetí možností je hlávky dát do větratelného sklepa i s kořeny a ty zasypat zeminou, kterou občas zvlhčíme. Ve všech případech vydrží hlávky až do předjaří.
  • I když se nedoporučuje získávat semena rajčat a okurek z vypěstovaných plodů, stejně to mnozí lidé dělají. Jak na to? Semena jsou obalena v plodech slizovou hmotou a z té je těžko dostáváme. Staří praktici plody rozmačkali, přidali polovinu množství vody a nechali týden vykvasit. Kvašením se slizové látky rozloží a pak osivo získáme snadno propíráním na sítu. Poté už stačí semena usušit a uklidit.

 

Autor: Alois Žižka, Foto: Pixabay

Partneři

Diamant Expo

Tomáš Talián

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test