český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: Milan  Horák

ČLÁNKY

Měsíc autorského čtení čili MAČ

Literární festival, dnes označovaný sportovní zkratkou MAČ, se letos rozjíždí po jednadvacáté. V Brně, Ostravě a Lvově mohu všichni, kteří mají rádi literaturu, každý červencový den navštěvovat program představující pestrou skrumáž spisovatelů z různých koutů světa.

 

 

Pro všechny ostatní, kteří se v Brně, Ostravě, či Lvově právě nezdržují, nabízejí organizátoři možnost sledovat festival živě na síti sítí www.autorskecteni.cz. Pro ty z nás, kdo neovládáme maďarštinu, polštinu, nebo ukrajinštinu, jsou i tady k dispozici titulky (čtení) a simultánní tlumočení (beseda).

Zahraniční linie tentokrát nabízí unikátní příležitost koncentrovaného pohledu na současnou literární tvorbu našich jižních skoro-sousedů. Čestným hostem Měsíce autorského čtení 2020 je totiž Maďarsko napříč generacemi i žánry. „Nahlížena z literární perspektivy je země, jejíž název slýcháme stále častěji skloňovat v médiích ve spojitosti s tamějším předsedou vlády, náhle mnohem uchopitelnější a bližší,“ říká programový ředitel MAČe Petr Minařík a doplňuje: „Hrajeme extraligu, a přesto jsme pro čestnou linii získali autory, kteří ještě i tady vyčnívají: György Spiró, Pál Závada, nebo Gábor Neméth.“

„I takzvaná domácí programová linie je nabitá k prasknutí, hned v úvodu například vystoupí Jan Novák se svou třaskavou novinkou, devítisetstránkovým románem lakonicky nazvaným Kundera. Proběhnou i komponované večery, jejichž hesla hovoří za své: Na křídlech těšínské Orlice, Milá Mácho či Ňadro, jazyk, rypadlo & idiot. A celé to uzavře undergroundová legenda, žijící klasik Jiří H. Krchovský,“ přibližuje domácí programovou linii další člen organizačního týmu z nakladatelství Větrné mlýny Renata Obadálková.

 

Thank you very MAČ

Měsíc autorského čtení se za dvacet let existence stal referenčním bodem pro čtenáře i literární provoz, což ilustruje celá řada ohlasů, tak alespoň dva ze dvou konců světa za všechny.

 

Petr Hruška, básník, Ostrava:

MAČ. Tedy zápas, jak tvrdí slovník cizích slov. Jestli v případě MAČe, který pořádají Větrné mlýny, jde o nějaký zápas, pak o zápas spisovatele, aby jeho dílo nezůstalo jen slovníkem cizích slov. Aby oslovilo posluchače a stalo se důvěrnou rozmluvou s obsahem, směřovaným od někoho k někomu – neboť na to někdy zejména básně zapomínají. Že jsou přes všechno to niterné a intimní především odhodláním člověka mluvit k jinému člověku, doručit mu vzkaz. Veřejné čtení je k tomuto základnímu rozměru vrací, upozorňuje na něj především autora samotného. A za to mám veřejná čtení rád. Čtu-li svou báseň někomu jinému, mohu někdy dobře zaslechnout, zda ten můj text „umí mluvit“. Zda je v něm přítomen směr ke druhému nebo jen zůstává samomluvou. O tom nerozhoduje ani tak ohlas publika, spíš to, jak mi náhle má vlastní slova lezou do huby… Není v tom žádná mystika, je to prosté a každý si to může vyzkoušet: napište něco pro vás opravdu důležitého, pak to přečtěte sobě a pak to přečtěte někomu jinému. Budete-li dostatečně pozorní, jistě pocítíte, jak text pokaždé vyzní jinak, jak se jeho významy nepatrně pohnou, znejistí nebo naopak stvrdí. Prostá přítomnost jiného člověka dělá se slovy divy.

 

 

MAČ. Možnost během jediného měsíce vidět, slyšet a uvědomovat si, jak nesmírné jsou rozdíly nejen mezi jednotlivými autorskými poetikami nebo kvalitami děl, ale jak nesmírné jsou rozdíly mezi jednotlivými autory. Když je člověk v roli moderátora (což bývá i můj případ), který vystupující uvádí, klade jim otázky a jinak je opečovává, má nedocenitelnou možnost – vidět ty lidi zblízka nejenom při čtení, ale i před ním a po něm. Každý se před čtením nějak jinak „drží futer“, neboť si právě znovu uvědomuje, že to, co má přijít, nebude žádná maličkost. Každý je po čtení nějak jinak křehký, protože právě skončil jeho pokus být druhým blízko a výsledek je vždycky nejistý. Hodně se mluví i mlčí, někdy pije, někdy hádá nebo seznamuje, někdy směje, ale viděl jsem i slzy. MAČ je dobrý zápas.

 

Louise Dupré, spisovatelka, Montreal:

Psaní vyžaduje jistý odstup, což je pro autora velmi obtížné. Psaní, jak známo, předpokládá jisté zaslepení. Text se tká trpělivě, v osamění, v mlčení, než je „dán“ jiným osobám: přátelům, kterým člověk důvěřuje, pak nakladateli, pak literárním kritikům, ale také a především neznámým čtenářům, kteří, rovněž mlčky, knihu přijmou. A právě s těmito osobami se může spisovatel potkat díky autorskému čtení…

Předčítat své texty na veřejnosti je skutečný dar, neboť cítíte okamžitý dopad textu na čtenáře, kteří sedí v sále — usmívají se, smějí, dojímají, diví a občas vypadají netečně. Spisovatel si už nemůže nic nalhávat, čelí realitě…

 

Autor: (red), Foto: MAČ

Partneři

Diamant Expo

Milan Horák

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test