český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: Milan  Horák

ČLÁNKY

Hlavní roli hraje čas, říká doktor Polívka

Ještě před čtvrtstoletím byla diagnóza cévní mozková příhoda obrovským „strašákem“. Prakticky na ni neexistovala adekvátní léčba a pacienti buď zemřeli, nebo přežili, bohužel často s trvalými následky. Zásadní změnu přinesl průkaz účinnosti speciálního léku schopného zprůchodnit uzavřenou mozkovou tepnu v roce 1995. Dnes zdravotníci dokáží pomocí účinných léků a jasně daných postupů cíleně zasáhnout a v mnoha případech podstatně zmírnit následky nemoci.

 

Jako první v České republice zavedli tuto léčbu tzv. intravenózní trombolýzou lékaři z plzeňské Fakultní nemocnice, kteří si poznatky o ní přivezli ze dvou stáží v USA. Prvním z nich byl současný přednosta Neurologické kliniky FN Plzeň MUDr. Jiří Polívka, CSc. (na snímku). Aby se oficiálně mohla tato léčba v České republice používat, byl nutný souhlas Ministerstva zdravotnictví ČR. K tomu bylo třeba vypracovat odborný dokument, který plzeňští lékaři připravili a publikovali, a postupně se tento způsob léčby onemocnění lidově nazývaného mozková mrtvice, odborně ikty, rozšířil do celé republiky. Brzy potom se v Česku vytvořila tzv. centrová péče o takto nemocné.

 

 

Pane přednosto, co to vlastně znamená centrová péče při léčbě iktů?

V České republice jsou zákonnou normou určena velká a menší iktová centra. Ta velká jsou ve většině krajských měst a v Praze. V každém kraji jsou ještě jedno až tři menší iktová centra. Do nich je soustředěna akutní péče o nemocné s cévní mozkovou příhodou. Na jedno iktové centrum připadá sto až tři sta tisíc obyvatel. Výjimkou v celém tomto systému je naše plzeňské centrum. V kraji totiž žádné další neexistuje a Fakultní nemocnice Plzeň tedy zajišťuje akutní iktovou péči pro téměř šest set tisíc obyvatel a současně jsme ještě velkým centrem pro dvě menší iktová centra na Karlovarsku – v Karlových Varech a v Sokolově.

 

Kdo je MUDr. Jiří Polívka, CSc.?

  • přednosta Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni a šéf jejího Centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče
  • přednášející na Lékařské fakultě UK v Plzni
  • člen Akreditační komise pro obor neurologie Ministerstva zdravotnictví ČR
  • předseda Neurofarmakologické sekce České neurologické společnosti Jana Evangelisty Purkyně

Vystudoval Lékařskou fakultu UK v Plzni. Střední školu studoval částečně ve Francii. Původně se chtěl věnovat učitelskému oboru, historii a literatuře, z tehdejších politických důvodů mu to nebylo umožněno. Po absolvování lékařské fakulty si vybral neurologii. Manželka je také lékařka, kardioložka. Má tři děti – dceru a dva syny.

 

Mluvíme o iktových centrech a iktových jednotkách. Jak si je máme představit?

Iktové centrum vyššího typu je součást nemocnice, zajišťující komplexní péči o nemocné s cévním onemocněním mozku včetně rychlé a přesné diagnostiky, komplexní léčby a včasné rehabilitace. Jako příklad musí takové centrum obsahovat urgentní příjem, všechny typy zobrazovacích metod, neurologii, iktovou jednotku, neurochirurgii, intervenční neuroradiologiii, kardiologii, neurorehabilitaci, ale také vysoce kvalitní laboratoře a další součásti. Kromě prostor a techniky však je nezbytný tým specialistů složený z uvedených lékařských odborností, zdravotních sester a dalších nelékařských profesí. Jde o širokou týmovou spolupráci, používání speciálních léčebných prostředků, různých neurochirurgických operací pro některé nemocné, v posledních létech i intervenčních neuroradiologických výkonů, kdy lze přístupem z tříselné tepny odstranit – „stáhnout“ krevní sraženinu z velké mozkové tepny.

Péče je soustředěna na specializovaná pracoviště, jednotky intenzivní péče, tzv. iktové jednotky. Vybudovat takové centrum logicky nelze v každé nemocnici, vyžaduje to erudované lidské zdroje a velké finanční nároky na techniku, léky i další diagnostické a léčebné prostředky. Menší iktová centra nemají neurochirurgii a intervenční neuroradiologii, v případě potřeby takovýchto vysoce specializovaných zákroků je pacient předán do centra vyššího typu.

Podstatnou roli při léčbě iktů hraje čas, tedy doba od vzniku iktu do zahájení léčby, u ischemických iktů, kterých je většina, do zprůchodnění uzavřené tepny. Proto jsou v iktových centrech přesně stanovené pracovní postupy, aby léčba byla zahájena co nejdříve – jde opravdu o každou minutu.

 

To znamená, že záchranná služba neveze pacienta s mozkovou mrtvicí do nejbližšího zdravotnického zařízení?

Pokud záchranná služba u pacienta doma, nebo tam, kde ho nemoc postihla, vyhodnotí, že by se mohlo jednat o cévní mozkovou příhodu, jede rovnou do iktového centra. Už během převozu po cestě zajistí avízo iktovému centru a předá mu informace o pacientovi. Při příjezdu už je pacient očekáván a ihned se o něj stará iktový tým. Zásadní je odlišit, zda jde o ischemii, uzávěr tepny, nebo o krvácení, protože léčba je odlišná. Během několika minut po příjezdu do iktového centra známe přesně klinický stav pacienta, jeho životně důležité funkce, laboratorní parametry a následuje CT vyšetření, takže v krátké době známe příčinu iktu a je zahájena cílená léčba.

 

To jsou dost přísná pravidla. Jsou taková i v jiných státech?

Jsou. Ale naše země je díky uzákonění iktových center a přesně stanoveným postupům na druhém místě v Evropě za Německem v kvalitě akutní iktové péče. To je obrovský úspěch, o kterém naše populace příliš neví.

Každý rok mozková příhoda u nás postihne asi tři sta ze sto tisíc lidí. Jsme tak v průměru Evropy, ale v počtu kvalitně léčených je daleko za námi například Británie, Itálie a třeba i Holandsko. Ale ani u nás není optimálně léčených sto procent pacientů. Zhruba pětina se dostane do iktového centra pozdě. Zareagují pozdě nebo nejsou schopni si sami zavolat pomoc. Obecně platí, že čím delší je čas od vzniku iktu do zahájení léčby, čím těžší je postižení a čím vyšší je věk pacienta, tím je větší riziko trvalých následků po iktu, nebo úmrtí.

 

 

Jaké jsou příznaky cévní mozkové příhody?

Náhle vzniklá slabost a porucha pohyblivosti obvykle pravé nebo levé poloviny těla, tedy ochrnutí horní a dolní končetiny, zkřivení obličeje, tváře, pokles ústního koutku, porucha řeči, rozumění, porucha zraku, náhle vzniklá porucha citlivosti, silná závrať s nemožností se posadit, postavit, silná bolest hlavy někdy spojená se zvracením, porucha vědomí. Samozřejmě může jít jen o některý z těchto příznaků, záleží na tom, která část mozku je iktem postižena. Někdy příznaky trvají jen pár minut. Ale i to je varování, po rychlé úpravě totiž může brzy následovat další už podstatně těžší příhoda. A i v tomto případě je nutné volat na tísňovou linku 155 nebo 112.


Jak mozkové příhodě předcházet?
Riziko onemocnění stoupá s věkem. Ale riziko můžete zmenšit, pokud nebudete kouřit a omezíte množství soli, tuku a cukru v jídle. Jezte pravidelně ovoce a zeleninu a alespoň třicet minut denně věnujte fyzické aktivitě – procházkám, práci na zahradě a podobně. Udržujte si správnou váhu a vyhněte se nadměrné konzumaci alkoholu. Nepodceňujte preventivní prohlídky. Znejte hodnoty krevního tlaku. Vysoký krevní tlak je totiž hlavní rizikový faktor pro vznik cévní mozkové příhody. Pokud máte nějakou nemoc, která zvyšuje riziko iktu, kromě hypertenze jsou to například různá srdeční onemocnění a cukrovka, dodržujte doporučenou léčbu. Cévní mozková příhoda může postihnout i mladého člověka. Následky si pak nese často po zbytek života. Ty zmíněné typické rizikové faktory se bohužel postupně stěhují do nižších věkových kategorií.

 

I když není snad člověka, v jehož okolí by mozkovou příhodou někdo neonemocněl, stále je jakýmsi „tabu“. Lidé nevědí, co mají při potížích dělat, nevědí, že hlavním kritériem je čas…

Máte pravdu. Někdy lidé, i když mají potíže, stále čekají, že je to přejde. Ti starší si říkají, že počkají, až mladí přijdou z práce. A pak už může být pozdě. Přitom lze mozkové příhody úspěšně léčit.

 

Snažíte se lidi i vzdělávat?

Z důvodu osvěty a vzdělávání jsme vytvořili na naší klinice iktové edukační centrum daleko dřív, než vznikla oficiální iktová centra. Pečujeme o nemocné po iktu, snažíme se, aby nedostali příhodu znova. Šíříme osvětu, že na změnu životního stylu a výživy není nikdy pozdě. Mnohem příznivější vliv bude mít taková změna u mladé populace než například u lidí starších sedmdesáti let. Snažíme se tedy přímo cíleně diskutovat s mladými lidmi. Kdybych já jim to říkal ve svém věku, mysleli by si, že takových řečí od dospělých už slyšeli… Proto jsme oslovili naše studenty medicíny, kteří jsou středoškolákům věkově blízcí, a připravili jsme s nimi edukační aktivity. Chodí do škol a ve vyčleněné hodině dají studentům vstupní dotazník, který nás informuje o tom, co o té problematice vědí, jestli znají příznaky iktu, jak by zareagovali. Ale také jaký mají životní styl, návyky a podobně. Pak následuje prezentace o iktech a diskuse. Výsledky jsou příznivé, ve více než devadesáti pěti procentech ti mladí uvedli, že jim akce přinesla nové poznatky, že byla pro ně zajímavá a víc než osmdesát procent považuje zdravý životní styl za potřebný. Víme, že část z nich pak přenáší informace i domů, do svých rodin. Pokládáme to za velký úspěch.

 

Autor: Alois Žižka, Foto: autor a FN Plzeň

Partneři

Diamant Expo

Milan Horák

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test