český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: Milan  Horák

ČLÁNKY

Česká škola v Melbourne je už košatým stromem

Česká škola v Melbourne oslavila na přelomu minulého roku deset let působení a „druhým domovem“ se daleko za oceánem pro mnohé skutečně stala. Tráví v ní úžasné chvíle se svými dětmi a kamarády a pravidelnými setkáními udržují rodný jazyk, české tradice a probouzí v nejmenších jejich české kořeny. Jak se škole daří vypráví a maminky zpovídá Zuzana Tascas. Děti si díky škole odnášejí spoustu nezapomenutelných zážitků a sbližují se s kulturou a zvyky svých rodičů a prarodičů, aby je jednou mohly předávat dále. Přáli bychom si, aby naše děti pochopily, že čeština není pouze nástroj komunikace, ale něco mnohem hlubšího.

 

Zpívání a hry

Cílem školy je vzbudit v dětech zájem, motivovat a nadchnout je i jejich rodiče k dalšímu rozvíjení českého jazyka. I přestože mnoho rodin létá na pravidelné návštěvy do České republiky, má možnost kontaktu přes skype a české filmy i pohádky může sledovat na internetu, udržet češtinu není vždy jednoduché. Jedním z důvodů je bilingvní domácnost, tzn. pouze jeden rodič mluví česky a jazykem vzájemné komunikace rodičů je angličtina. Český rodič nemusí být vždy dostatečně disciplinovaný a řídit se v komunikaci s dětmi základním pravidlem „jeden rodič, jeden jazyk“. Tuto zásadu je nezbytné dodržovat za každých podmínek.

Když program „Zpívání a hry“ před deseti lety začínal, děti se scházely v jedné skupině. Dnes se jich více než třicet pět učí v pěti třídách rozdělených podle věku a jazykových schopností.

Náš výukový den se koná většinou každou druhou sobotu a pro některé školáky začíná už v devět hodin ráno. Postupně se přidávají další skupinky, až se nakonec mnozí z nás sejdou odpoledne v hlavní budově Národního domu (Sokol), kde výuka probíhá především. Když už jsme obětovali škole volnou sobotu, byla by škoda nevyužít ještě dobu, než se rozjedeme zpět do svých domovů, ke společnému hraní a povídání.

 

 

Čeština zní v písničkách a říkankách

Z největší části tvoří naši školu děti od pěti do deseti let, jejichž výuka je nejnáročnější. Začínající čtenáři se nejdříve prokousávají slabikářem a získávají znalosti z prvouky i matematiky a následně pokračují v další výuce těchto předmětů podle osnov a učebnic českých škol.

Děti školkového věku se v půlhodinovém bloku věnují předškolní tematické výuce a s pomocí pracovních sešitů a jiných aktivit si společně rozšiřují slovní zásobu. Nechybí ani pravidelné domácí úkoly, kterými se žáci připravují na další hodinu nebo si opakují probrané učivo.

Začít s výukou jazyka, zejména pokud jde o výuku bilingvní, je potřeba už v raném věku, a proto je česká škola otevřena i těm nejmenším. Dokonce i těm, kteří ještě nemluví. Pro ně je připraveno podle původní osvědčené receptury pásmo lidových písniček a říkanek, které probíhá za aktivního zapojení rodičů. Sborem zpívané lidovky ožívají nejrůznějšími rekvizitami, a děti si tak slova krásně spojí s danou situací, kterou sami demonstrují. Na písničce si procvičí správnou výslovnost, naučí se nová slovní spojení, a hlavně ji díky melodii již nikdy nezapomenou.

Školní výuka je velmi interaktivní a klade důraz na rytmus a všestranný rozvoj dětí. Učitelky jednotlivých skupinek jsou převážně maminky žáčků, které mají vlastní zkušenost s bilingvností. To se ukázalo jako efektivní hlavně proto, že velmi dobře používají materiály a metody, které praktikují nebo praktikovaly se svými dětmi, když je jazyk samy učily. K dalšímu rozvoji je v době vyučování přímo ve škole otevřená knihovna s dětskými knihami pro různé věkové kategorie, dále CD a DVD, která se průběžně doplňuje novými tituly.

 

 

Po čem se stýská

Setkávání v české škole je pro nás nezbytnou součástí života v Austrálii. Význam naší školy není zdaleka jen v pokrocích a úspěších našich dětí. Vynahrazujeme si to, po čem se nám stýská. Toužíme po všem, co je české, a účastníme se tak mnoha mimoškolních projektů a akcí, které by pro nás v České republice nebyly takovou samozřejmostí – Čtení pomáhá, Noc s Andersenem, výtvarná soutěž MDVV Lidice, taneční a pěvecká vystoupení v krojích, stavění májky, vynášení Morény nebo mikulášská besídka.

Důležitou součástí výuky a motivací k dalšímu rozvoji jsou již zmíněné mimoškolní akce. Na podporu dětského čtenářství napomáhá i nám český, dnes již mezinárodní, projekt Noc s Andersenem, který má společný cíl – vzbudit zájem dětí o čtenářství, dát jim osobní příklad a ukázat, že čtení je veliké dobrodružství. A právě tato každoroční víkendová, všemi oblíbená akce se koná tak trochu symbolicky na zdejší „Šumavě“ – katolickém a pro mladší generace i rekreačním, kulturním a společenském centru české a slovenské komunity ležícím v zelených lesích Dandenong parku asi čtyřicet minut od Melbourne. Na rozlehlém pozemku se společenským sálem, kuchyní, garáží a kuželnou se děti setkají s různými českými pohádkovými postavami, zahrají si divadlo s třídními spolužáky, poslechnou ukázky z oblíbených knih a po večerním táboráku zažijí i stezku odvahy.

Mezi další oblíbené akce, které pro děti česká škola pořádá, jsou hostující divadélka z České republiky. Ty dětem ve svých představeních přibližují české prostředí spolu s pohádkovými postavami, které jsou občas velmi odlišné od těch západních. Po nich se pak děti za pomocí rodičů a samotných autorů představení účastní výtvarných dílniček a odnáší si své loutky a další výtvory domů.

Mikulášská nadílka má své pevné datum – vždy první neděli v prosinci, a podle českého zvyku i našim dětem naděluje malé dárky a voňavé domácí perníky čert, Mikuláš a anděl.

Kromě intenzivní výuky je naše česká škola i místem pro živé debaty, kterými inspirujeme jeden druhého, a vznikají tak přátelství rodičů i dětí. Probírají se velmi aktuální témata jako ověřená rodinná jídla, třídění odpadu, společenský život, současná česká literatura (knihy si hojně vozíme z České republiky a mezi sebou půjčujeme), filmy, móda, tipy na výlety a v neposlední řadě i návraty do rodné země.

Bez obětavosti maminek a tatínků a zapálených dětí by škola nemohla fungovat s takovým nadšením, jakým již tolik let funguje. Nejenom že svým působením podporují českou školu a komunitu v Melbourne, ale nestydí si být „jiné v cizí zemi“, to znamená bilingvní a české. A za to jim patří velký dík.

Touto cestou bych ráda poděkovala i paní ředitelce české školy, kterou k výuce i ostatním aktivitám, které ve spolupráci s ostatními organizuje, váže hluboký osobní vztah. A takto se před deseti lety zrodil její plán: „Z myšlenky se zrodí plán – zasadíme semínko, výhonek opečováváme a zahrnujeme svou pozorností a láskou, postupně vyraší listy, rostou větvičky a větve, až vyroste pořádný strom. A když ten strom rozkvete, tak je to něco překrásného, úžasného a obdivuhodného zároveň. Česká škola je mým košatým stromem.“

 

 

Jak odpovídaly maminky České školy v Melbourne na zvídavé otázky:

Co je pro ně po letech života v zahraničí na České republice stále fascinující?

Ačkoli se mnohé maminky po letech v zahraničí už cítí více doma v Austrálii, na svoji rodnou zemi nedají dopustit. Nezáleží na tom, jak dlouho jsou pryč. Vždy když přijedou zpět, zažívají intenzivní pocit štěstí z toho, že jsou zase doma. Srdcovou záležitostí je pro ně česká příroda a vycházky do zelených lesů. Všímají si všech maličkostí kolem sebe a nejvíce obdivují všudepřítomnou malebnou architekturu a umění. Nakonec je to i český humor, kterému se rádi zasmějí a již po několikáté zkouknou filmy, které nikdy neomrzí.

 

Přináší jim něco pobyt v České republice?

Rodiny se vrací hlavně kvůli svým nejbližším. Právě na ně se mohou nejvíce spolehnout, a tak plně relaxovat. Vzpomínky na dětství ožijí tím, že se na spoustu míst mohou fyzicky vrátit a s lidmi osobně popovídat.

 

Jak nesou děti odloučení od svého domova v Austrálii?

Jelikož většina jezdí do České republiky pravidelně, děti se tam cítí jako doma a pobyt berou spíš coby prodlouženou dovolenou. Někteří z nich se vrací tak, aby ještě před koncem školního roku mohli procvičit svoje znalosti českého jazyka přímo v českých základních školách nebo navštěvují zájmové kroužky. A možná právě díky české komunitě v Melbourne jim nepřipadá zvláštní mezi Čechy na chvíli žít a odloučení od druhé části rodiny si ani neuvědomují. Tímto způsobem mohou poznávat nejen každodenní život v zemi svých rodičů, ale zároveň být i turisty a stále objevovat něco nového.

 

Čím nejvíce vyplňují čas v České republice?

Kromě rodných měst maminky rády organizují výlety do svých oblíbených míst po celé zemi. Snaží se využít každou chvilku a tráví čas na různých kulturních akcích, jako jsou divadla, koncerty, festivaly, jarmarky a pochutnají si i na dobrém českém jídle a pivu.

 

Kvůli čemu se rádi vrací zpět do Austrálie?

Zpět se rádi vracejí především kvůli rozdílnému životnímu stylu, který je tam flexibilnější a nabízí jiné životní možnosti. Důležitou roli hraje také větší názorová otevřenost, pozitivnější nálada a milý přístup lidí nebo celoročně příznivější počasí a pláže v blízkém okolí. Pro některé těch důvodů třeba ani moc není, ale mají za manžela „cizince“ (ať už Australana nebo partnera jiné národnosti) a s ním by bylo v České republice mnohem obtížnější žít, zejména z hlediska práce či právě jazyka.

 

Co si kromě vzpomínek z České republiky rádi odváží?

Kromě bohatých vzpomínek a zážitků si rády vozí zpět do Austrálie především knihy všeho druhu. Dále klasické české hračky a hry, jídlo (hlavně to sladké), oblečení, boty, kosmetiku, keramiku, umělecké předměty a třeba i takové skvosty, jako je lívanečník, mlýnek na mák nebo formičky na pečení vánočního cukroví.

 

Jak vidí Českou republiku s odstupem času?

I když se jim ne všechno zdá ideální, nakonec se shodují v tom, že se poměry v ČR lepší. Velmi si chválí třeba zdravotní péči a občas se nestačí divit, kam se poděly staré obchody, restaurace nebo o kolik se za tu dobu zase zdražilo. Je vlastně hrozně fajn žít dva rozdílné životy a brát z každého to lepší pro sebe a svou rodinu. 

 

Článek vznikl za spolupráce paní ředitelky české školy v Melbourne Zuzany Vasitch a podpory maminek, které přispěly svými výpověďmi.

Foto: archiv školy v Melbourne

Partneři

Diamant Expo

Milan Horák

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test