český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: Milan  Horák

ČLÁNKY

Plesání nad plesy

Jednou z chloub slovenských Tater, hojně vyhledávanou turisty nejen z Česka, jsou ledovcová jezera, pro něž se ve slovenštině ustálil výraz pleso. Jde o specifický druh jezer, která vznikla působením ledovců v období pleistocénu a která jsou zpravidla bez odtoku.

 

Tato jezera se nachází rovněž na polské straně Tater, ovšem v polštině pro ně neexistuje speciální pojmenování – nazývají se tu prostě staw, což je výraz používaný pro jezero obecně. Slovo pleso ve významu ‚horské jezero‘ bylo přejato i do češtiny, jde o tzv. slovakismus. Věděli jste však, že plesa máme také u nás, v Česku?

 

 

Tůně a rybníky

Neradujme se však předčasně. Jezera výše popsaného typu byste v naší jinak nádherné zemi hledali opravdu marně; pokud byste je chtěli spatřit na vlastní oči, musíte se vydat do zmíněných Tater. Ovšem plesa u nás existují, respektive v češtině a v jiném významu než ‚bezodtokové horské jezero‘. Slovo pleso bylo totiž v některých našich regionech nářečním výrazem převážně pro tůň, tj. místo se stojatou hlubokou vodou v řece. Zpravidla šlo o místo široké, ve kterém se zdržovaly ryby a které bylo příhodné ke koupání. Někdy se jako pleso označovalo též vyhloubené dno pod hrází rybníka. A odtud název přešel i na rybník jako takový.

Slovo pleso ve významu ‚tůň, rybník apod.‘ je typické pro jižní polovinu Slezska a pro přiléhající Valašsko (zde též ve formě ples). Jeho rozšíření v tomto areálu mj. potvrzuje Český jazykový atlas, a to v rámci mapy znázorňující nářeční názvy pro tůň. Není bez zajímavosti, že se na daném území vedle výrazu pleso užívalo též pojmenování duča, popř. doučaj, dučaj.

 

Areály v proměnách času

Výraz pleso však dříve mohlo pokrývat širší areál. Svědčí o tom záznam ve Slovníku česko-německém Josefa Jungmanna z roku 1837; v něm se píše, že pleso je ‚voda, která se před jezem staví, a hlubinu působí‘ a že se užívá (nebo užívalo) na Plzeňsku. Záznam je provázen zkratkou us. (latinsky usus), jíž Jungmann označoval jazykové prostředky mluveného, lidového jazyka, a to v protikladu k jazyku psanému.

Dalším důkazem budiž místní jméno Ples, respektive Starý Ples. V současnosti jde o místní část spadající pod obec Jaroměř v severovýchodních Čechách. Pojmenování získala patrně podle vodní prohlubně – samotnou lokalitu protíná několik toků, mj. Jasenná a Stará Metuje, nadto na obydlenou oblast navazuje rybník, tedy další vodní plocha, pro kterou se místy vžil název pleso; dnes je nazývaný jako Starý Ples, na historických mapách u něj žádné jméno nefiguruje. Název Ples přešel mj. na další místní část Jaroměře, a to na Nový Ples – sem byla přestěhována část obyvatelstva Starého Plesa z důvodu zabrání pozemků za účelem výstavby pevnosti Josefov.

 

 

Pomístní jména poodkrývají nářeční dědictví

O tom, že slovo pleso, popř. ples, bylo dříve v našich nářečích živé a že bylo spojováno zpravidla se stojatou hlubokou vodou, se lze přesvědčit ještě jinde – u pomístních jmen. Jde o názvy neobydlených, v krajině pevně fixovaných objektů, např. polí, honů, luk, pastvin, kopců, rybníků, studánek aj. Právě tyto staré názvy mnohdy odhalují jednak starou slovní zásobu, která již zmizela z živého užívání a která byla dříve specifická pro danou oblast, jednak staré reálie, které zanikly a na něž je upomínkou jen onen název, mnohdy dokonce i pro místní nejasný (např. z důvodu zániku daného objektu, v rámci názvů spojených s vodou – tzv. hydronym – je to kupříkladu vyschnutí studánky nebo potoka, posunutí koryta řeky ze stavebních důvodů apod.). Typickým příkladem jsou pomístní jména se základem Ples-, která označují jednak tůně, jezírka, přírodní koupaliště nebo úseky řek, jednak objekty nacházející se v jejich blízkosti.

Pomístní jména tohoto typu jsou evidována zejména na severovýchodní Moravě a ve Slezsku, což je v souladu s rozšířením obecného názvu ples/pleso. Krásným dokladem je název Koňské pleso, zachycený v Bystřici na Frýdecko-Místecku a užívaný pro úsek koryta Olše v místě, kde je široké a mělké, tudíž bylo toto místo využíváno k plavení koní (odtud onen přívlastek Koňské). Název se posléze přenesl na okolní louky. Nebo třeba louky v Hradci nad Moravicí získaly své jméno podle polohy – leží u rozšířeného místa řeky, proto se u nich vžilo označení Pod plesem. Plesuvka je pak název pastviny nedaleko obce Hutisko-Solanec a souvisí s bažinatým charakterem půdy. A co Plesová? Takto se jmenuje paseka u Trojanovic na Novojičínsku, na které se během deště tvořila plesa, tj. kaluže.

Jmenované názvy jsou součástí soupisu pomístních jmen z Moravy a Slezska, který je uložen v archivu dialektologického oddělení ÚJČ AV ČR, v. v. i., v Brně a na jehož podkladě vzniká elektronický slovník daných názvů. Zájemcům o pomístní jména vřele doporučuji internetovou stránku https://spjms.ujc.cas.cz/, kde naleznou jednak podrobné informace o slovníku, jednak část zpracovaných hesel. Ovšem na hesla Ples, Pleso, Plesový, Plesůvka aj. si ještě musíme chvíli počkat. Ale jak se říká – trpělivost přináší růže…

 

Plesa světová, plesa starobylá

Na závěr dodejme, že slovo pleso je praslovanského původu, ba dokonce může jít o slovo praevropské – zde se názory odborníků rozchází. V různých obměnách se objevuje v dalších jazycích, jak se dočteme v etymologickém slovníku V. Machka, srov. polské ploso ‚hlubina v potoce‘, lotyšské plesa ‚klidné místo v řece‘, ukrajinské pléso ‚vodní hlubina‘ aj.

Slovo pleso, na první pohled nepříliš nápadné, je tedy součástí naší mateřštiny již velmi, velmi dlouho. Plesejme tak nad tímto dědictvím našich předků, zvláště nyní, v období plesů, karnevalů a dalších společenských radovánek vycházejících z tradic masopustního veselí. Ale co má probůh společného plesoplesem? Naštěstí jen některé shodné tvary, jinak jde o slova různá, nesouvisející spolu původem, ani významem. Jde totiž o tzv. částečná homonyma. Ale o této roztodivnosti naší mateřštiny si povíme více zase někdy příště.

 

Autorka: Marta Šimečková, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Foto: archiv a Wikipedie (Michal Klajban)

Partneři

Diamant Expo

Milan Horák

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test