český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: Tomáš  Talián

ČLÁNKY

O muži, který vymyslel (a vyrobil) perpetuum mobile

Nevěříte? Věřte! Sklářský umělecký mistr Petr Slavkovský z Vrbna pod Pradědem vyrobil zařízení, které je „věčně v pohybu“, jak zní překlad latinského výrazu pro stroj, který vykonává určitou činnost bez vnějšího zdroje energie. Navzdory termodynamickému zákonu uvedl svůj vynález do pohybu – pivem! Nevěříte? Zajeďte si tedy do Muzea kuriozit v Belgii, kde Slavkovského skleněné perpetuum mobile patří mezi nejlákavější návštěvnické magnety.

 

My jsme si však raději zajeli do Mnichova, což je okrajová čtvrť shora zmíněného podhorského města v Moravskoslezském kraji. První písemná zmínka o Vrbně je z roku 1310. Především se v místním okolí těžily rudy a zlato, první sklárna tady vznikla v sedmnáctém století. Ve dvacátém století zde fungoval sklářský průmysl pod křídly národního podniku Crystalex, pobočka novoborských skláren.

V současné době zde prapor sklářské tradice drží již pouze dvě malé rodinné hutě. My jsme se vypravili do té, která nese jméno Jakub. A to nejenom proto, že se zde rodí především jedinečné historické tzv. lesní sklo, mající své kořeny ve středověku, ale i proto, že tady mají dveře otevřené výletnickým skupinám.

Exkurze do sklářské výroby jsou oblíbeným cílem tzv. poznávací turistiky. Častými hosty jsou zde tedy nejenom lázeňští hosté a klienti nedalekých lázní Karlova Studánka, ale i rodiny s dětmi či partičky a výpravy nejen školní, které se nechají zlákat romantickým výšlapem na Praděd, nejvyšší horu Jeseníků.

 

 

 

Vítejte v huti Jakub

Nevelkou sklárnu o dvou pecích Petra Slavkovského zdobí malá výstava jeho prací tzv. lesního, zeleného historického skla i křišťálového čirého skla a zapaspartované umělecké fotografie jeho tvorby. Na poměrně malém prostoru začíná umělecký sklář Petr Slavkovský malou přednáškou o středověkém zeleném sklu:

„Jak známo, historické sklo nepřestává lidi fascinovat, proto je výroba jeho replik stále živým řemeslem. Zelené neboli lesní sklo v naší huti vyrábíme tradičními metodami, které se nám dochovaly z území Čech ze čtrnáctého století. Nejen barva je jeho typickou vlastností, ale i přítomnost bublin…“

Pak pokračuje informacemi o tom, že se pece na výrobu lesního skla stavěly právě v lese (odtud jejich název). Pro výrobu totiž bylo potřeba velké množství dřeva a tak pece byly co nejblíže zdroji, což bylo praktické a logické. Lesní sklo bylo zásadní v tom smyslu, že bylo hutně zdobeno, a to dává tomuto sklu jedinečnou podobu.

„V té době,“ dodává mistr Slavkovský, „dosáhlo české sklářství proslulosti ve světě díky své kvalitě, četnosti tvarů i dekorů.“

Poté začíná u pece, s výhní sálající 1200 stupňů, malé baletní vystoupení se sklářskou píšťalou. Vzhledem k tomu, že zde ručně vyrábí především solitéry, jednotlivé kusy a malé série dle zakázek, má mistr k ruce pouze jednoho „zadáka“, po moravsku „odnašika“ v podobě své šikovné ženy Lidušky Slavkovské, která pochází ze starého moravského sklářského rodu. Mistr nabírá sklovinu na píšťalu, fouká a přifukuje, jeho spolupracovnice je připravena s formou z bukového dřeva, společně dávají žárem do oranžova zbarvené baňce potřebný tvar. Poté přichází na řadu železný nůž, odstraňuje se přebytečná hmota, která se sykotem padá do kbelíku s vodou. Vytvarovaný kousek mění barvu, a putuje do chladící pícky. Pomalu zelená, za což mohou kovové příměsi v základním materiálu, sklářském písku.

Jak lehko se řekne, a jak pracně se dělá. Samotný tanec u pece obou kumštýřů při výrobě jednoho poháru trvá deset, dvacet minut, ne více, a z krásy nového kusu až oči přecházejí.

 

 

Turisty zajímá i sklářova životní cesta

Petr Slavkovský (nar. 1973 ve Zlíně) chtěl původně studovat stavařinu, neboť ho vždy přitahovaly výkresy a nákresy a následná tvorba. To vše našel i na legendární sklářské škole v Novém Boru pod vedením skvělých mistrů Petra Novotného a v neposlední řadě i Josefa Fleka staršího. Po absolvování školy pracoval deset let v Moravských sklárnách Vrbno. Tady poznal osobně designera Bořka Šípka, na jehož návrzích zde pracovali. I díky jemu Slavkovský přišel na chuť kumštu, s básníkem řečeno, zrodu křehké krásy. A po rozpadu národního podniku zkraje milénia, kde následujících deset let pracoval, si zkusil splnit svůj sen – mít vlastní rodinnou huť.

Nyní zde již pěknou řádku let zúročuje vše, co se u Novotného naučil, a přidává svou zručnost, nápady a exkluzivitu. V lesním skle jeho práce vychází ze čtyřiceti procent z původních, středověkých vzorů, šedesát procent jsou jeho originální nápady. Zákazníci z domova i zahraničí především vyžadují jednotlivé kusy i malé kolekce jako dárky a suvenýry, prim vedou sklenice, džbánečky a vázy nejrůznějších tvarů z lesního skla. Oblíbené jsou ale i jeho výrobky z čistého křišťálu, kde se mimo klasických tvarů nebojí experimentovat a svou nápaditostí každého ohromí.

Což takhle si představit velkého skleněného pavouka pro štěstí či podzimní skleněné klukovské draky, nebo víceúčelové jezdící „prkno“, které může sloužit třeba jako cena ve sportovním přeboru, nebo jako originální podnos pro skleničky na koňak? Ostatně, nejrůznějších cen pro nejrůznější soutěže a mistrovství se tady již vyrobilo. Kupříkladu pro každoroční zdejší sraz autoveteránů, koštýře na slivovičku i víno pro vítěze nejrůznějších vinařských soutěží. V neposlední řadě tady spatřila světlo světa skleněná pánev na rýžování zlata, pro republikové i světové klání mistrů tohoto zaniklého oboru. „V oblasti Vrbenska,“ jak nás mistr Slavkovský upozornil, „se těžilo zlato již od roku 1097.“

 

Nápaditosti se meze nekladou

Vzhledem k tomu, že je Petr Slavkovský výborný kumštýř a designer, navrhuje rovněž nejrůznější netradiční tvary. Námětů má na tisíce. Dělá na objednávku i pro různá muzea a instituce nejrůznější repliky. Kupříkladu pro pražské Muzeum nočníků vyrobil dle originálních středověkých vzorníků čtyři předchůdce „noční nádoby“, těžko se hledá název pro tento kuriózní předmět, předchůdce dnešního nemocničního bažanta.

O jeho unikátním perpetuum mobile jsme si zkraje říkali. Na rozdíl od George A. Blὃckera, který v roce 1660 přišel se svým přístrojem, poháněném vodou, přečerpávanou tzv. Archimedovým šroubem, Petr Slavkovský na to šel takříkajíc po našem a vlastenecky. Jeho trvale pohyblivý vynález vykazuje určitou činnost bez vnějšího zdroje energie.

Jakže? Vrtí hlavou nevěřící Tomáši. My jen prozrazujeme, že je vše založeno na rotaci piva v útrobách Slavkovského perpetuua mobile, kdy je věčný pohyb zajištěn klesající a vlastní váhou tekutiny se obnovující pivní pěně.

Exkurze v huti Jakub jsou turisty velmi oblíbené, protože mistr sklářský má smysl pro humor, je vtipný a jeho komentované ukázky tvorby skla jsou vlastně zábavnou show. O jeho úspěšnosti svědčí i nedávné ocenění v prestižní soutěži SPOKOJENÝ ZÁKAZNÍK, kterou každoročně vyhlašuje Moravskoslezský kraj, kde byl nominován v těžké konkurenci šedesáti firem.

 

Mohlo by vás také zajímat...

  • Adresa: Huť Jakub, Vrbno pod Praděděm, Mnichov 278
  • Uvidíte: výrobu skla podle způsobu zpracování ve středověku
  • V rámci exkurze vás čeká ukázka tradiční ruční výroby s možností zakoupení výrobku
  • Během pracovní doby je vstup zdarma (datum a čas dle dohody)
  • Otevírací doba: pondělí až pátek 6.00–14.00 hodin
  • Web: www.sklarnajakub.cz 
  • E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  • Telefon: 737 148 780

 

Autor: Ivan Černý, Foto: Milena Městecká

Partneři

Diamant Expo

Tomáš Talián

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test