český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: Tomáš  Talián

ČLÁNKY

Z archivu Naší rodiny: Zima letos a před lety

Letošní zima je zatím spíše mírná, nebylo tomu vždycky tak. Když se ponoříme do archivu Naší rodiny, najdeme článek z extrémně chladného roku 1985, který rekapituluje mimořádně chladné roky podle měření v pražském Klementinu. Dozvídáme se z něj, jaký byl absolutní rekord v nejnižší teplotě a také to, že relativně mírná zima ještě neznamená, že ten pořádný mráz nemůže přijít třeba na kraji jara.


První polovina letošního ledna [roku 1985] se stala u nás – především mezi 5. až 10. lednem – jedním z nejmrazivějších období celého 20. století. Prvenství zůstává nadále rekordně nejnižšími teplotami první polovině února 1929, ve dnech 10.–15. února. Druhé místo zaujímá druhá polovina ledna 1942. Všichni jsme náležitě poznali, co dovedou kruté mrazy, i když poslední nejsilnější mrazivé období podobného charakteru, ale v daleko menší míře, je od nás vzdáleno už plných 22 let (leden 1963). Naše předpoklady o nastávající tvrdé zimě (otištěné v Naší rodině č. 49/1984) došly tak splnění — bohužel až příliš ostrého.

 

 

Absolutní rekord

Přesné teplotní záznamy ve středoevropské oblasti se datují už od poloviny 18. století; řada pražských pozorování na tehdejší hvězdárně v Klementinu trvá nepřetržitě od roku 1775. Zpracováním těchto dat se zabýval po mnoho let nynější nestor naší meteorologie RNDr. Václav Hlaváč, CSc. Je sice už dlouho ve výslužbě, ale dále ještě ve svých letech zůstává správcem meteorologické stanice v jižních Čechách (Jivno u Českých Budějovic). Data zpracovaná jsou neobyčejně přesná a spolehlivá. Stále ještě doplňuje pražskou řadu a propočítává naměřené hodnoty i v současnosti. Z jeho četných zajímavých studií o pražském klimatu se též dovídáme, že nejnižšího bodu teploty v Praze-Klementinu (minus 27,6°) nebylo dosaženo vlastně v zimních měsících, ale až 1. března 1785, tedy právě před 200 lety. Přitom se měsíc březen počítá v meteorologii už celý jako jarní měsíc.

 

Mimořádné zimy

Teplota pouze o jednu desetinu vyšší, tedy minus 27,5°, byla zaznamenána ve skutečně velmi kruté zimě 31. ledna 1830. Avšak ani mimořádně kruté mrazy v našem 20. století – v únoru 1929 – nezůstaly za těmito krajnostmi nijak pozadu. V pražském Klementinu bylo naměřeno 11. února 1929 minus 27,1°. Jedině asi dík oteplujícím účinkům rozrůstajícího se města byla tato hodnota vyšší než v minulosti. Nová observatoř na Karlově měla týž den minimum minus 29,1°. V blízkosti Českých Budějovic tehdy naměřených minus 42° je vlastně u nás vůbec nejnižší hodnotou.

 

Legendární zima roku 1929

Mráz na konci 20. let minulého století asi hned tak něco nepřekoná. Klimatology je tato zima označovaná také za zimu století. Po teplém prosinci uhodily na přelomu roku tuhé mrazy, celé tehdejší Československo pokryla vysoká vrstva sněhu a „sibiřská“ zima trvala až do března. Mrazy vyvrcholily 11. února 1929, kdy na naprosté většině meteorologických stanic hlásili nejnižší teploty vzduchu v historii (teplota kolísala v rozpětí minus 27 až minus 42 stupňů Celsia). Absolutně nejnižší teplotu vzduchu, a tedy oficiální československý, respektive český rekord, zaznamenali v Litvínovicích u Českých Budějovic – minus 42,2 stupně Celsia. Tento rekord je dodnes nepřekonaný. Třeskuté mrazy tehdy například způsobily, že zamrzlo Baltské moře nebo kanály v italských Benátkách.

 

Vraťme se však k oněm mimořádným podmínkám zimy před 200 lety. Zimní roční období samo s (tj. prosinec až únor) mělo sice dosti studený, ne však krajní průběh. Hlavní abnormalita zimy spočívala v tom, že její vyvrcholení připadlo až na březen 1785. Kruté mrazy začaly koncem února a pokračovaly po celý březen. Jeho průměr měsíční teploty v Praze s hodnotou minus 5,5° byl o plných deset stupňů pod normálem tohoto jarního(!) měsíce. Zhruba odpovídá tato hodnota teplotě prosince 1969, nejstudenějšího měsíce, jaký nebyl za posledních 15 let až do letošního mrazivého ledna zaznamenán.

 

 

Kdo může za zimu?

Jak může k takovým vysoce odchylným klimatickým podmínkám u nás dojit? Je to důsledek převahy oblastí vysokého tlaku blokujících evropský kontinent – podobně jako tomu bylo v pověstně extrémním únoru 1929 či právě též v letošním lednu, které zabraňují přístupu teplejšího oceánského vzduchu na pevninu.Také z letošní zimy je třeba mít nadále obavu, že se situace stejného charakteru budou opakovat a vyvolají znovu silná a déletrvající mrazivá i období. Zima si tak podrží ostřejší formu (včetně bohatších sněhových nadílek) asi déle, než nám bude příjemné. Hlavní slovo k tomu bude mít ovšem nadále i sluneční činnost.

 

Autor: František Stuchlík, Foto: archiv

 

Partneři

Diamant Expo

Tomáš Talián

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test