český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Starožitník & letitý lustr

Naše čtenářka Marie našla na půdě starožitný lustr. Jelikož její pradědeček pracoval pro hraběnku, domnívá se, že pochází z Vídně. Žádnou značku na něm ale neobjevila a zajímá ji, jakou má lustr dnes cenu. Odpověď na její otázku zná starožitník Miloslav Burdátš. 

 

Letitý lustr

Dnes už se asi nedozvíme, kterého středověkého majitele zájezdního hostince napadlo pověsit pod strop poškozené kolo od vozu a umístit na ně několik lojových svíček. Ten bezejmenný hostinský tím dal základ stropním světelným zdrojům, kterým dnes říkáme lustry.

 

Od kola ke křišťálu

Princip loukoťového kola vydržel dodnes. Původní loukotě se postupem času měnily na ramena lustru a ty podle finančních možností majitele byly různě tvarovány a zdobeny. Vrcholem vývoje zřejmě byly obrovské sálové či divadelní křišťálové lustry, které měly desítky ramen v několika úrovních a stovky ověsů. Rozsvítit všechny svíčky na takovém historickém lustru trvalo i hodinu.

Největší technologická změna ve výrobě lustrů nastala koncem 19. století s nástupem elektřiny. Když firma Františka Křižíka začala elektrifikovat významné budovy, se mnoho technicky orientovaných řemeslníků začalo věnovat i elektrifikaci lustrů. Ano, právě oni nejdříve odstranili všechny tulejky na svíčky a po lustrech rozvedli dráty tak, aby zespodu nebyly vidět. Pak už stačilo jenom připevnit objímky a zašroubovat žárovky. Když takto zmodernizovali všechny lustry v palácích či veřejných budovách, přišli o práci.

 

 

Elektřina v domácnostech

Na druhou stranu se však elektřina začala zavádět i do běžných činžovních či rodinných domů, kde žádné lustry na stropě nebyly. A tak se mnoho malých strojírenských podniků vrhlo na výrobu nových, už elektrických. Samozřejmě kopírovaly staré svíčkové, od gotických po barokní.

Výroba stropních svítidel však vyžadovala různé technické dovednosti. Pasíři či slévači vyráběli kovovou kostru, elektrotechnici za pomoci výrobců porcelánu či bakelitu zase kompletovali objímky a montovali elektrické rozvody. Nakonec skláři, brusiči a malíři vytvářeli skleněná stínidla. Výhodu měli výrobci ve velkých průmyslových oblastech.

V Praze takto vzniklo družstvo NaPaKo, jehož název udává, jací řemeslníci jej založili. Byli to nástrojáři, pasíři a kovolijci. Avšak ty největší továrny na výrobu lustrů vznikly v severozápadních Čechách, kde se nacházeli odborníci na všechny části osvětlení.

 

Jablonec a okolí

Nejvíce výrobců závěsných lustrů pro běžné byty se nacházelo asi v Jablonci nad Nisou. Byly zde skutečně velké továrny na osvětlovací techniku, které zaměstnávaly stovky dělníků. Firmy Novitas, Amig, Hamag, Zasche & Schwara a v nedalekém Polubném Josef Riedel dodávaly svítidla nejenom pro domácí trh, ale vyvážely své výrobky i do zámoří. Nejznámějším výrobcem levnějších osvětlení byla firma Josef Feix Synové. S největší pravděpodobností bude lustr naší čtenářky vyroben celý nebo jenom z části u Feixů v Jablonci kolem roku 1935. Nepatří sice mezi umělecké skvosty, je inspirován rokokem v době, kdy lustrům a bytovému zařízení vůbec vládl funkcionalizmus. Je kompletní a nepoškozený, tak by jeho cena neměla být nižší než patnáct set korun.

 

Autor: Miloslav Burdátš, Foto: archiv

Partneři

Diamant Expo

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test