český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Když obraz sleduje sledujícího

Že může krásný obraz působit a vyvolat třeba radost nebo smutek, to ví asi každý, kdo nějaký čas strávil v galerii. Stejně ale mohou působit i obrazy reklamní, které propagují nějaký produkt, jenž nám někdo chce prodat. V Národním ústavu duševního zdraví se zaměřili na chápání toho, jak člověk obraz vnímá – a mohou tím přispět i k chápání některých duševních poruch.

 

Moc obrazů hluboce zasáhnout mysl diváků je tradičně předmětem zájmu historiků umění, estetiků, ale také psychologů. Současné experimentální přístupy, především zobrazování mozku funkční magnetickou rezonancí, otevírají nové perspektivy poznání toho, jak nejen umělecká díla, ale například i mediální obrazy působí na mozek a lidskou mysl, a tím ovlivňují nejen naše duševní stavy, ale také konání. Právě touto problematikou se zabývá vědecká pracovní skupina Obraz, mysl a mozek v Národním ústavu duševního zdraví.

 

 

Přínos i na medicínském poli

„Cílem naší činnosti je teoretický a experimentální výzkum neurálních a psychologických procesů, které se podílejí na vzniku zkušenosti při sledování vizuálních uměleckých děl, ale i jiných typů obrazů, např. mediálních,“ říká doc. PhDr. Ladislav Kesner, Ph.D., vedoucí pracovní skupiny. „Takový výzkum je přínosný i z hlediska psychiatrie: abnormality ve vnímání a kognitivních i emočních mechanismech zpracování obrazu zachycené psychologickými a neurozo-brazovacími metodami totiž charakterizují různé duševní poruchy, a jejich studium přispívá k lepšímu porozumění podstaty duševních nemocí a jejich diagnostiky. Další významnou souvislost a rozsáhlé výzkumné pole představuje působení mediálních obrazů (respektive kombinací obrazů a textů), jimiž jsme zahlceni, na lidskou psychiku a potenciálně rozvoj duševní poruchy.“

 

Národní ústav duševního zdraví vznikl v roce 2015 a sídlí v Klecanech. Je to moderní výzkumně a klinicky orientované centrum, které se má stát referenčním pracovištěm pro oblast duševního zdraví v České republice. Zaměřením programu NUDZ je výzkum neurobiologických mechanizmů vedoucích k rozvoji nejzávažnějších duševních poruch (schizofrenie, deprese, úzkostné stavy a reakce na stres). Součástí výzkumu je rovněž vývoj a testování nových diagnostických a léčebných metod.

 

Přístroj sleduje oči

Úsilí zjistit, co se děje v divákovi, když oceňuje nějaký předmět jako esteticky působivý, můžeme sledovat od dob britského empirismu. Mimořádný posun pak umožnilo zapojení experimentálních přístrojů, které jsou schopny naměřit biologické odezvy na konkrétní umělecká díla. Vědci z pracovní skupiny v Národním ústavu duševního zdraví nejčastěji využívají funkční magnetickou rezonanci v kombinaci s takzvaným eye-trackerem, tedy přístrojem, který zaznamenává pohyb očí diváka při vnímání obrazu a přesně tím identifikuje, kam se divák dívá. Díky těmto technologiím například v jednom ze starších výzkumů zjistili, že pozorovatelé se zaměřují na jiná místa stejného výjevu zachyceného na obrazu a na zdrojové fotografii, podle níž byl obraz namalován. Vědci tedy zkoumali, nakolik to koresponduje se záměrem malíře určitá místa na obraze zvýraznit, a také prostředky, které k dosažení cíle nejlépe fungují.

 

 

Obrazy si řeknou, jak být vnímány

„V navazujících studiích se pokoušíme potvrdit teorii, že pokud tvůrce obrazu dokáže pozornost diváka přitáhnout na začátku jeho ‚putování‘ obrazem do míst s určitou významotvornou hodnotou, bude tímto vstupním bodem ovlivněno jeho následné prohlížení, nebo ve výsledku i jeho reakce na obraz,“ vysvětluje docent Kesner.

Vědci z Klecan také experimentálně potvrdili teorii pohledu, jíž zavedl psychoanalytik Jacques Lacan. Tato teorie říká, že obraz, na který se díváme, do určité míry sám určuje, jakým pohledem na něj budeme pohlížet. Při experimentálním ověření předkládali vědci dobrovolníkům dvojice portrétů – jeden s přímým a druhý s odvráceným pohledem na diváka. Experiment prokázal, že se u každého typu portrétu v mozku aktivují jiná centra, která ovlivňují, jak je vnímán. „Přímý pohled portrétovaných postav diváky skutečně donutil k sociálně angažovanějšímu pohledu, vyvolal v nich větší zaujetí dívat se postavám do očí a na ústa, a tak je připravoval k případné interakci obdobně jako s živým člověkem,“ shrnuje docent Kesner.

 

Autor: Petr Jan Vinš, Foto: archiv

Partneři

Diamant Expo

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test