český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Barevná móda Terezy Šťastné

By Terez je lokální módní značka Olomoučanky Terezy Šťastné (na snímku). Její tvorba je především o barvách – výrazných a pestrých – které každého, kdo se do nich obleče, rázem udělají nepřehlédnutelným. A je úplně jedno, jestli na ulici vyrazí v originálních šatech nebo tričku z recyklované bavlny.

 

Jedna z prvních informací, kterou dostanou návštěvníci vašich webových stránek, je, že „rozzáříte svět barvami a férově“. Jakou roli ve vašem životě hrají barvy?

V mém velkou, ale myslím, že tenhle pocit má hodně lidí a možná všichni. Vnímáme barvy od malička. Každá barva v nás vyvolává nějaký pocit, a to mě baví. Z některých máte radost, z jiných strach, další vás uklidňují nebo naopak povzbuzují k aktivitě. Zkuste si vybavit černou anebo růžovou. Určitě cítíte rozdíl.

 

 

Když byste měla říct, jaká je vaše profese… Jak byste ji definovala? Jste malířka? Návrhářka? Designérka? K jakému oboru máte nejblíže?

Cítím se být určitě tvůrkyní. Navíc nemám žádnou odbornost ani v jedné z výše zmíněných oblastí. Dělám prostě, co mě baví, a hodně se přitom řídím svými pocity. Spoustu věcí jsem se naučila za pochodu a vlastně se učím pořád. Zkouším nové barvy, techniky, materiály, ale zároveň dbám na kvalitu.

 

Vaše výrobky mají poměrně rozpoznatelný „autorský rukopis“. Bylo tomu tak vždycky?

Nebylo, ale určitě jsou tam vždy nějaké prskance nebo rozpíjení, možná drama. Myslím, že všichni se vyvíjíme, a pokud nás práce baví, zákonitě se posouváme dál. Hledáme, zkoušíme, experimentujeme. U mě to platí dvojnásob. Někdo by to možná mohl vnímat, jako že ho to zdržuje od práce, ale já to tak nemám. Pro mě je to důležitá součást procesu tvorby a celého příběhu By Terez. Je to cesta.

 

Jaké používáte při práci materiály?

Záleží mi na tom, aby byly fair trade, což znamená, že jejich výrobce souzní s hodnotami odpovědné výroby, udržitelnosti a nadčasové kvality. V nabídce mám například tašky z recyklované bavlny. Při tvorbě také používám ekologické barvy. Látky a potisk zadávám v České republice. Nešiji na sklad ve velkém. Reaguji na přání zákaznice, která se tím stává spoluautorem.

 

 

A co technika?

Techniky mám různé a ráda je kombinuju. Od kresby a tvorby přímo na textil, kdy používám štětce, občas razidla, šablony v pozadí, až po tisk designu na metráž nebo hotová trička. Sem tam ještě dělám sítotisk.

 

Dokázala byste říct, čím je vaše autorská tvorba výjimečná?

Mou tvorbu dělají výjimečnou hlavně mé zákaznice. Výsledek je pak kombinací barevných přání zákaznic a mých představ.

 

To, že se ve vašem e-shopu objeví nové zboží, je taková pomyslná tečka za hodinami nejrůznější, často neviditelné práce.  Jak autorské kousky vznikají?

Hotový výtvor je vlastně taková třešinka na dortu. Tedy když celý proces vyjde. U každého produktu je to jinak. Někdy jde o kresbu na papír, která se přenáší do počítače, a díky chytrému programu a šikovné grafičce se může následně tisknout na metráž. Samotnému tisku předchází testovací verze, následně pak vzniká střih, který si vymyslím, a nechám jej odborně zpracovat. Poté se šije testovací kousek, fotí se a prezentuje. Se švadlenou, s níž spolupracuji, vždy ladíme střih tak dlouho, až jsem spokojená. Tyto autorské kousky tisknu v malých nákladech. Zákazníci si u mě ale mohou koupit i hotová etická trička z biobavlny, která používám jako plátno, a tvořím na ně barevné abstraktní motivy nebo je nechávám potisknout. U triček to ale nekončí. V nabídce mám třeba i šaty nebo riflové vesty. Zákazníci buď mohou odejít s hotovým originálem, nebo mohu upcyklovat již existující kousky z vlastního šatníku.

 

 

Co je upcyklace?

Upcyklace je proces, v jehož rámci se z odpadového materiálu a nepotřebných věcí stávají nové materiály a produkty. Tento termín poprvé použil v roce 1994 Reiner Pilz z technologické společnosti Pilz GmbH. Upcyklace ale existovala dávno předtím, než získala svůj název. Jak to? Kdykoli si lidé nemohli dovolit nové spotřební zboží, tak si jej, často improvizací, vyráběli ze starých věcí. Levným a nenáročným způsobem zachraňovali oblečení, renovovali nábytek, vyráběli dekorace… V dnešním slova smyslu je upcyklace synonymem pro zachování tradičních hodnot a šetrný přístup k přírodě. V postmoderní společnosti je zároveň vzdorem vůči konzumnímu způsobu života.

 

Máte své oblíbené motivy? Sledujete, co právě letí?

Mám ráda abstraktní tvorbu a ráda maluji obličeje, na těch se ale mám, co se týká techniky, pořád co učit. Přiznám se, že nemám úplně čas sledovat, co je právě v kurzu, ale určitě vnímám práci jiných tvůrců a někdy jejich výtvory sleduji s otevřenou pusou.

 

Oblékáte do svých věcí svou rodinu?

Ano, například maminku, o které jsem si myslela, že mé barevné vyjádření nosit určitě nebude. Taky tetu, sestřenici, děti, kamarádky. Hlavně ženy.

 

 

Co dělá tvůrkyni s příjmením Šťastná šťastnou?

Jestli se ptáte na tvůrčí štěstí, tak to jsou momenty, kdy se mohu zavřít do dílny, aniž bych musela sledovat čas. Když si rozdělám na zem látku, barvy a nechám se vést. Nebo když tvořím zakázku na přání pro někoho, kdo mi dal volnou ruku. A pak také, když mi třeba dorazí od zákaznice fotka se vzkazem, že jsem jí svými šaty rozzářila den a že je spokojená.

 

Jak se vám daří skloubit práci s péčí o děti?

To by bylo nejmíň na knížku. (Smích). Začala jsem tvůrčí živnost nedlouho poté, co se mi narodilo první dítě, syn Toník. Určitě ne na plný úvazek, ale naplno. Často jsem pracovala po nocích. Menší pauzu jsem měla, než se mi následně narodila dcera Johanka. Postupně se vše vyvíjelo společně s potřebami dětí a celé rodiny. Dnes už chodí syn do druhé třídy a dcera do školky, takže mohu říct, že se dá skloubit práce s péčí o děti docela dobře. Je to ale pořád stejně barevná jízda. Jsou velcí pomocníci a vidí, že mě práce baví, což je podle mě skvělé.

 

Jací jsou Češi a Češky zákazníci? Umíme autorskou tvorbu „docenit“?

Myslím, že jako národ jsme dost originální, tvůrčí a zajímáme se. I když je občas vidět, že rádi šetříme. Neřekla bych úplně, že neumíme docenit ruční práci, spíš nevidíme, kolik práce, času a energie stojí za každým hotovým produktem. Jsem přesvědčená, že v každé zemi si určitá „skupina“ tvůrců najde své zákazníky a naopak. Je ale pravda, že čím menší je daná lokalita, tím menší poptávka bude. To je jasné.

 

 

Máte nějaké rituály, díky kterým se vám dobře pracuje?

Pár jich možná mám. Dobře se najíst, udělat si kolem sebe pořádek a pustit si k tvoření hudbu nebo film.

 

Pořádáte také kurzy pro veřejnost. Co si na nich mohou „kurzisté“ vyzkoušet?

Určitě různé techniky tvoření přímo na textil – pomocí štětců, šablon, razidel… Každý si tak může vyzkoušet, kolik barvy látka snese, jak se chová, kdy se používá voda a v jakém množství. Pod mým vedením společně projdeme celým tvůrčím procesem. Každý se tak stane designerem.

 

Na jaké nejzajímavější zakázce jste pracovala?

Pro mě je zajímavá každá zakázka, díky které vznikne originál. Vždycky je to výzva. Asi nejraději mám ruční tvorbu přímo na textil. Naposledy pro mě bylo zajímavé pracovat na motivu na tričko pro jednu stálou zákaznici. Jako zadání mi napsala barvy a k nim pocity.

 

 

Pro koho je vaše móda určená?

Myslím, že je určená pro každého, koho nějakým způsobem osloví. Mám zákaznice všech věkových kategorií – mladší ročníky i zralé ženy.

 

Kde a jak se s oblečením z vaší dílny mohou zákazníci setkat?

V e-shopu na webu, v mé olomoucké dílně a také v různých designových obchodech: v pražském CVRKu, v českobudějovických Andělských radostech, v chomutovské Srdcofce a čas od času na nějaké designové akci. Teď 23. a 24. listopadu například na olomouckém Dizajn trhu, kde budu mít dokonce pro veřejnost dva kurzy malování na textil.

 

Autorka: Monika Valentová, Foto: archiv By Terez

Partneři

Diamant Expo

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test