český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Originální humorista a kronikář moderních českých dějin

Josef Škvorecký byl česko-kanadský spisovatel, esejista a překladatel, který v Torontu založil společně s manželkou Zdenou Salivarovou exilové nakladatelství '68 Publishers. V pátek 27. září uplyne 95 let od jeho narození.

 

Dětství prožil Josef Škvorecký v Náchodě. Jeho otec Josef byl bankovní úředník, významný člen Sokola a herec v místním divadle, matka Anna Kurážová se starala o domácnost. V letech 1930 až 1935 navštěvoval obecnou chlapeckou školu, poté studoval osmileté reálné gymnázium v Náchodě, na kterém v roce 1943 maturoval. Následující dva roky strávil manuální prací v továrnách. Už jako patnáctiletý začal psát poezii. V rané tvorbě reflektoval problémy dospívání i vlastní generační zkušenost. Své nejlepší protektorátní verše uspořádal do strojopisné sbírky Tajemství dívek.

 

Od poezie k próze

Ke studiu na vysoké škole se přihlásil až po válce, dříve to nešlo – tuzemské univerzity byly na čas zavřené. Nejprve studoval lékařskou fakultu, v roce 1946 ale přestoupil na fakultu filozofickou – obor angličtina a filosofie, kde v roce 1949 absolvoval, a o dva roky později získal doktorát z filozofie. Mezitím, těsně před únorem 1948, se mu s cyklem Nových canterburských povídek podařilo zvítězit v literární soutěži.

Tento úspěch neznamenal, že by Škvorecký přehodil žánrovou výhybku. V té době psal pořád ještě básně – za vrchol jeho poetické tvorby lze považovat whitmanovskou skladbu Nezoufejte (napsáno 1946, publikováno o 35 let později), od druhé půlky čtyřicátých let ho nicméně stále víc lákala próza. Za jeho první důležitý prozaický text lze považovat román Věk nylonu (1946), který byl (částečně) publikován o mnoho let později, než vznikl.

 

 

Aféra kolem Zbabělců

V roce 1953, po skončení dvouleté vojenské služby, nastoupil Škvorecký do redakce dvouměsíčníku Světová literatura, po skandálu, který provázel vydání jeho prvního románu Zbabělci (1958), ji však musel opustit. Bez práce nezůstal – vrátil se do angloamerického oddělení Státního nakladatelství krásné literatury a umění.

Román Zbabělci, jehož děj se odehrává ve fiktivním východočeském maloměstě Kostelci, mapuje poslední dny protektorátu. Květnovou revoluci čtenářům přibližuje skeptický antihrdina Danny Smiřický, postava s mnoha autobiografickými rysy.

Výjimečný byl nejen subjektivní románovou ich-formou, ale také slangovou řečí, obecnou češtinou a „hemingwayovskými“ dialogy. Přestože měli Zbabělci nejprve velmi pozitivní ohlasy, záhy byli staženi z prodejních pultů. Postihu za to, že „nahrává nesprávným názorům“ se nevyhnulo dílo samotné, ti, co jej chválili, ani nakladatelství Československý spisovatel, které jej vypustilo do světa. To vše bohužel zastínilo literární kvality románu.

 

 

Po boku Zdeny Salivarové

Rok 1958 hrál důležitou roli také v osobním životě Josefa Škvoreckého, právě v tomto roce si totiž vzal za manželku Zdenu Salivarovou.

Jeho žena, na niž literární dráha teprve čekala, měla, coby dcera knihkupce a nakladatele, ke knihám odjakživa blízko. Jako spisovatelka debutovala v roce 1968 s prozaickým souborem Pánská jízda, po které napsala a vydala několik dalších úspěšných knih, například Nebe, peklo, ráj (1976), Opustíš-li mne, nezahyneš (1993)…

Dříve než se prosadila jako autorka, stala se sama předobrazem literární postavy. Josefa natolik inspirovaly osudy její rodiny, že je zpracoval v povídce Můj táta haur a já (1957).

 

Období „textů do šuplíku“

Přestože Škvorecký v padesátých letech – s výjimkou Zbabělců – knižně nepublikoval a byl známý spíš jako překladatel, právě v tomto desetiletí napsal spoustu textů jako novely Divák v únorové noci (1948), Cesta k ateliérům (1948), Zákony džungle (1950), Stínohra (1950), Špinavý krutý svět (1955), Konec nylonového věku (1950) nebo Povídky tenorsaxofonisty (1954)… Většinu tvorby z tohoto období dokázal autor tak bravurně schovat, aby je uchránil před důsledky „zbabělecké aféry“, že byla dlouhá desetiletí považována za ztracenou. Zveřejnění se texty dočkaly až počátkem devadesátých let.

 

'68 Publishers a život v exilu

Spisovatelem z povolání se Josef Škvorecký stal roku 1963. V roce 1969 odjel do USA, kde přednášel a následně absolvoval stipendijní pobyt. Po zastavení redakčních prací na knize Tankový prapor, kterou chtěl v Československu vydat, se s manželkou Zdenou rozhodli zůstat v exilu a usadili se v Torontu. V roce 1978 byli zbaveni československého státního občanství, rodnou zem mohli začít navštěvovat až po listopadu 1989. Ani v zámoří Josef Škvorecký ale nezahálel: na torontské univerzitě vedl kurzy současného českého divadla a filmu, angloamerické literatury a kreativní psaní. Byl také jmenován řádným profesorem.

V roce 1971 se Zdenou založili nakladatelství '68 Publishers, zaměřené na vydávání české a slovenské exilové a samizdatové literatury. V něm do počátku 90. let vydávali exilové autory a díla, která byla v tehdejším Československu zakázaná. Do roku 1993 vyšlo v '68 Publishers celkem 227 titulů.

 

 

Boom po roce 1990

V roce 1990 manželé obdrželi Řád Bílého lva za zásluhy o českou literaturu ve světě. Charakter Škvoreckého tvorby se během dvaceti let v exilu vyvíjel. Koncem 70. let se nadlouho rozloučil se svým románovým alter egem, Dannym Smiřickým, a vizitkou kronikáře poválečných českých dějin, jak ho známe z románů Zbabělci, Tankový prapor, Mirákl, Prima sezóna nebo z Příběhu inženýra lidských duší.

Knihy, které napsal Josef Škvorecký v exilu, začaly po roce 1990 vycházet v ohromných nákladech. Nejrychleji se domácí nakladatelství postarala o reedici Prima sezóny (1975 Toronto, 1990 Praha) a Tankového praporu (1971 Toronto, 1990 Praha). Náklady prvních tuzemských vydání dosáhly 150 000 výtisků! Díla zmíněná v tomto portrétu přitom představují jen zlomek toho, co Josef Škvorecký do roku 2012, kdy zemřel, napsal.

 

Autorka: Monika Valentová, Foto: skvorecky.cz

Partneři

Diamant Expo

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test