český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Za drahými kameny, skvostným výhledem i trochou romantiky

Nápadnou dominantu krajiny na rozmezí Českého ráje a Podkrkonoší tvoří vrch Kozákov. Vystupuje do nadmořské výšky 744 metry a širší veřejností je vnímán zejména jako „kopec drahých kamenů a dalekých výhledů“.

           

Kozákov je místem nepochybně majestátným a možná i poněkud tajemným, byť původ jeho názvu byl zcela prozaický – na travnatých stráních kopce se prý kdysi hojně pásly kozy. Odedávna se též traduje, že kamínek, který tu pasáček zvedl ze země a hodil po loudajících se kozách či ovcích, měl větší cenu než celé stádo…

 

 

Za krásou drahých kamenů

Výjimečnost Kozákova je totiž dána zejména mimořádně pestrou kamennou, přesněji řečeno horninovou, stavbou nitra kopce. Během dávné geologické minulosti se tu několikrát probudila mohutná sopka a chrlila lávu do širokého okolí. Svědectvím toho je i tmavá, místy načervenalá či zelenavá hornina melafyr, odkrytá stěnou někdejšího lomu na jižním svahu. Odtud i z přilehlého okolí pochází nejvíce drahokamových odrůd křemene – zejména achátových a chalcedonových „mandlí“, ametystových krystalů, úlomků jaspisových žil i některých dalších, jinde vzácných nerostů.

 

 

K prohlídce vskutku unikátních drahých kamenů, a to nejen místních, ale i poněkud exotických, zve malé muzeum na okraji obce Kozákov, přímo ve stavení pana Votrubce, který je i majitelem proslulého lomu. Chloubou zdejší muzejní expozice je mimo jiné Ametystová komnata – výklenek, obložený destičkami z krásných, do fialova zbarvených kamenů. Návštěvu muzea lze spojit i s krátkou vycházkou do nedalekého lomu. Kámen melafyr se zde už dávno netěží, ani vytloukání kamenů z lomové stěny není dovoleno, jednak z bezpečnostních důvodů a samozřejmě i proto, že jde o součást národní přírodní památky Kozákov. Pokud se na nás štěstí přeci jenom usměje a v kamenité suti na dně lomu najdeme kamennou mandli – tedy větší či menší achátovou kuličku – pan Votrubec nám ji ve své dílničce ochotně vybrousí a vyleští do drahokamové podoby.

 

Přehlédneme čtvrtinu Čech

Nejvyhledávanějším místem na Kozákově je ovšem až vrcholová partie kopce, dostupná silniční odbočkou z Bačova přes Komárov a také několika značenými cestami, včetně červeně značené „magistrály“ – Zlaté stezky Českého ráje. Od roku 1928 stojí na vrcholku turistická chata (na snímku), nesoucí jméno významného českého politika z 19. století Dr. Františka Ladislava Riegra, rodáka z nedalekých Semil.

 

 

Mnohem mladším objektem v sousedství chaty je rozhledna, nabízející jeden z nejúchvatnějších kruhových výhledů v severovýchodních Čechách. Severní obzor vyplňují hřbety Krkonoš a Jizerských hor, přecházející do rozlehlého a malebně zvlněného podhůří na Železnobrodsku a Semilsku. Severozápadní výseči dominuje silueta Ještědu s třpytivou věží na vrcholku, v povzdálí rozpoznáme také Ralsko s Lužickými horami, výraznými konturami se vyznačují též půvabné partie nedalekého Pojizeří u Malé Skály a pod vyhlídkovou Kopaninou.

Na západní straně se rozprostírá město Turnov, nepřehlédnutelná je i „sourozenecká“ dvojice Velkého a Malého Bezdězu a za průzračného počasí se na obzoru objeví i typická kupa naší národní hory Řípu. Takřka letecký pohled se pak otevírá na jihozápadní a jižní stranu s táhlými plošinami a členitými hřbety pískovcových skalních měst v Českém ráji, kterým dominují „bachraté“ sopečné vrcholky Mužského, Vyskře a zejména dvojice bizarních věží Trosek.

 

Skrýše lupičů a padělatelů mincí

K méně známým zajímavostem národní přírodní památky Kozákov patří členité pískovcové skalní útvary, souhrnně označované jako Drábovna. Na západním svahu kopce tvoří tři samostatné celky – strmě ukloněné „kry“, mezi kterými klesá červeně značená cesta z vršku Kozákova do obce Vesec. V nejvýše položené skalní partii mineme uměle vyhloubenou světničku Drábovnu, ve které prý přebývali loupežníci, kteří si tu skrývali svoji kořist. Podle jiné verze šlo o místo dávného strážního stanoviště, jisté však je jen to, že tato poněkud nehostinná místnůstka dala členitému skalnímu městu pod Kozákovem pojmenování.

Také v nižším patře skal se v lesních porostech skrývá několik zajímavých míst, včetně tajemných převisů a malých jeskyní. Například krátká odbočka směřuje k Babí peci, což je poměrně široký, ale jen několik metrů hluboký skalní převis. Někdejší archeologický výzkum dokázal jednak pravěké osídlení tohoto místa a také to, že ve středověku sluj sloužila i k nekalým účelům jako penězokazecká dílna. Z okrajové hrany spodního patra pískovcových skal pod Kozákovem můžeme nahlédnout i do hlubin jakéhosi „mini-kaňonu“, sevřené rokle s romantickým pojmenováním Měsíční údolí.

 

Úzkými Průchody do Klokočských skal

Podkozákovská obec Vesec leží při silnici s autobusovým spojením do Železného Brodu a Turnova, pokud nám však zbývá ještě dost čas a elánu, můžeme po červených značkách pokračovat do nedaleké a vskutku pozoruhodné pískovcové oblasti Klokočských skal. Dojdeme k ní přes vísku Klokočí, nad kterou se jako mohutná přírodní závora zvedá asi dva kilometry dlouhá a místy téměř sto metrů vysoká pískovcová skalní stěna. Ještě v Klokočí v ní najdeme zbytek uměle vytesané staré kovárny se sochou sv. Jana Nepomuckého, ale červené značky se záhy noří do úzké temné průrvy, zvané Průchody. Je totiž průchodná a strmé kamenné schodiště jí stoupá na vrcholek pískovcové plošiny, kde je křižovatka turistických cest.

 

 

K rozeklané hradní zřícenině

Červené značky se odtud proplétají Betlémskými skalami do Turnova, do „útrob“ Klokočských skal směřují dvě žlutě značené trasy. Pokud se vydáme jižním směrem, tedy k Rotštejnu, tak si ze skalních okrajů můžeme vychutnat krásné výhledy do severních okrajů Českého ráje. Dominuje jim už důvěrně známý vrch Kozákov, působivé partie vytváří i soustava skalních bloků a věží, lemujících příkrou skalní stěnu. Například přímo nad Klokočím se zvedá mohutné skalisko Radnice, u cesty zase mineme poněkud „bachratý“ útvar Džbán.

Terén, kterým se zde stezka proplétá, je docela členitý a uzavírá jej romantická scenérie se zříceninou hrádku Rotštejn. Během jarních a letních víkendů je přístupná veřejnosti, ale za bližší poznání stojí i její blízké okolí. Zbytky hradního zdiva zde doslova splývají se skalním podkladem, v pískovcových stěnách zaujmou uměle vyhloubené světničky, temná sklepení a také působivá skalní věž, prostoupená velkým oknem. Z Rotštejna to už není daleko k silniční křižovatce Podloktuší se spojením do Turnova.

 

V suterénu skalního města

Od rozcestníku nad klokočskými Průchody to po žlutých značkách můžeme vzít i na opačnou stranu (směrem k Turnovu) a poznat tak poněkud odlišnou tvář zdejšího skalního města. Tuto část Klokočských skal totiž tvoří soustava hlubokých roklí a jednou z nich se vine i naše trasa. Skalní útesy na svazích rokle s porostem křivolakých borovic se vyznačují velkou členitostí se spoustou převisů, výklenků a dokonce i podzemních útvarů – jeskyní. Vznik tohoto pozoruhodného skalního „suterénu“ odborníci vysvětlují rušivou činností vody, která prolíná horninou a ze souvrství pískovců postupně vyplavuje méně odolné polohy.

 

 

Nejznámější zdejší jeskyně, a zároveň největší v celém Českém ráji, se nazývá Postojná (na snímku) a na povrch ústí pod skalním převisem, přímo nad turistickou cestou. Pokud s sebou máme baterku či jiný zdroj světla (vystačíme si i s mobilem), můžeme nahlédnout do zdejšího podzemí. Dovnitř to sice jde jen „po čtyřech“, ale hned za malým otvorem se jeskyně rozšíří do překvapivě prostorné síně s několika bočními kukaněmi. Také do protější skalní stěny se zahlubuje několik menších jeskyní, z nichž nejzajímavější Husova kaple dostala název podle pozoruhodného podzemního výklenku – „kazatelny“. Řada zdejších pískovcových jeskyní a převisů je významná i z archeologického hlediska a tak není divu, že celá oblast Klokočských skal je chráněna v přírodní rezervaci.

 

Autor: Jan Vítek, Foto: autor

Partneři

Diamant Expo

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test