český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Čeho před smrtí nejvíce litujeme

Kdybychom zjistili, že nám zbývá už jen několik týdnů života, co bychom se ještě snažili stihnout? Čeho bychom začali litovat? A jak víme, jestli neprožíváme poslední týdny právě teď? Australská ošetřovatelka poslouchala životní příběhy umírajících a zjistila, že před smrtí nejčastěji litujeme pěti věcí. A nepadlo v nich ani slovo o nepořádku v domě nebo o pozdních příchodech do práce.

 

Bronnie Warová je australská písničkářka, spisovatelka, textařka a ošetřovatelka, která se několik let věnovala paliativní péči. Asi před deseti lety obletěl celý svět její článek s názvem: „Pět věcí, které před smrtí nejčastěji litujeme“. Článek následovala kniha přeložená do sedmadvaceti jazyků včetně češtiny. Před nedávnem vyšla u nás také audiokniha, čtená Janou Štvrteckou.

 

Škoda, že jsem neměl víc odvahy, žít podle svého a ne tak, jak ode mě očekávali ostatní

Podle Bronnie Wareové této skutečnosti litujeme nejčastěji. Když je život téměř za námi a my se za ním ohlížíme, zjistíme, kolik našich snů se neuskutečnilo. Zdraví s sebou přináší svobodu, kterou si většinou neuvědomujeme, dokud o ni nepřijdeme. Většina lidí, se kterými Bronie mluvila, si nesplnila ani polovinu přání, a to pouze v důsledku svých vlastních rozhodnutí. Báli se, že svými činy vzbudí nelibost svých blízkých. Jako například Grace.

Grace byla dobrosrdečná osmdesátiletá žena, kterou Bronnie doprovázela v posledních týdnech jejího života. Byla to velmi přátelská a otevřená paní a brzy začala vyprávět, co jí poslední chvíle ztrpčovalo. Její manželství nebylo šťastné. Z muže se krátce po svatbě vyklubal tyran a grobián, pro kterého byla Gracina obětavá péče o něj a jeho děti samozřejmostí. Kvůli každé maličkosti si musela vyžádat jeho svolení. Přestože v manželství nebyla spokojená, rozhodla se s ohledem na děti zůstat. Přiznala se, jak velkou pocítila radost, když její manžel zemřel a ona konečně mohla začít žít podle svého. Bohužel již několik měsíců po jeho smrti jí byla diagnostikována nevyléčitelná nemoc, která ji připoutala na lůžko. A tehdy ji přepadla neovladatelná lítost nad všemi těmi roky, které promarnila. Přiznala se, že ji brzdil strach z reakce jejích dětí, ale i rodičů a známých. Až těsně před smrtí si uvědomila, že by rozvod přinesl pravděpodobně úlevu i jim.

 

Neměl jsem pracovat tak tvrdě

Tento povzdech podle Bronie Warové vyšel z úst každého muže, o kterého pečovala. Nakládali si na sebe víc a víc práce a nebyli u toho, jak jejich synové a dcery vyrůstali a netrávili s manželkami tolik času, jak by si ony při zpětném pohledu zasloužily. Většina žen starší generace byla v domácnosti, a proto se u nich toto téma tak často neobjevovalo, ale u dnešní mladé generace už to může být jinak.

 

Škoda, že jsem neměl dost kuráže, abych dal najevo své city

Mnoho z nás nedává najevo své city z obavy, abychom neublížili našim blízkým či sami sobě. V důsledku toho se však nikdy nemůžeme stát tím, čím bychom mohli být, a spokojíme se s životem v průměrnosti. Výsledkem našeho potlačovaného roztrpčení mohou být nemoci či psychické obtíže.

 

Škoda, že jsem nezůstal ve spojení se svými přáteli

Teprve krátce před smrtí ocení plně většina z nás důležitost dobrých přátel, tou dobou už ale bývá těžké navázat s nimi znovu spojení. Starosti o rodinu a práce nás den za dnem dokáží tak pohltit, že zapomínáme na staré přátele. Lidé před smrtí litovali, že se více nesnažili zůstat se svými přáteli v kontaktu.

 

Škoda, že jsem si nedovolil být šťastnější

Mnoho lidí zjistí až těsně před smrtí, že štěstí je otázkou volby. V životě často podléháme našim zažitým vzorcům chování a zvyklostí z čistého pohodlí či ze strachu z neznámého. Obavy z jakékoli větší změny nás nutí předstírat před ostatními a před námi samými, že vedeme spokojený život. Hluboko v nás však toužíme po tom, pořádně se zasmát.

Cokoli jednou začne, jednou i skončí. Konečnost dává našemu životu hodnotu a smysl. Přesto se smrt snažíme z našich dnů v myšlenkách i činech vytlačit. Neblahým důsledkem však může být, že na vlastní smrtelnost zapomeneme a důležité věci odsuneme na neurčito. Když si však uvědomíme, že smrt se nám může postavit do cesty téměř kdykoli, tak nám dojde, že každá minuta je vlastně dar. Jestliže si toto poznání dokážeme vzít za své, ovlivní to náš způsob prožívání a jednání a očistí nás od všeho zbytečného.

Setkání Bonnie Warové s lidmi, jimž perspektiva blízké smrti otevřela palčivá osobní témata, jí změnila život. V audioknize se prolínají příběhy lidí, loučících se se životem, s příběhem autorky, která se díky svým pacientům naučila žít v přítomnosti a být svobodnější. 

 

Autorka: Kateřina Vickers, Foto: anniesprat on Unsplash

Partneři

Diamant Expo

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test