český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

„Nemohli jsme zůstat stát…!“

První úspěšnou transplantaci srdce v Československu provedl tým profesora Pavla Firta pod vedením tehdejšího šéfa pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Vladimíra Kočandrleho, před třiceti pěti lety 31. ledna 1984. Stalo se tak šestnáct let po světové premiéře výměny srdce profesorem Christianem Barnardem v jihoafrickém Kapském Městě. Osm měsíců po Barnardovi lékaři v Bratislavě pod vedením profesora Karola Šišky operovali slovenskou padesátiletou pacientku. Orgán však pracoval pouhých pět hodin. Jednalo se o první pokus o přenos nejdůležitějšího orgánu v socialistickém bloku.

 

Poprvé na Slovensku

Historie transplantací srdce se v bývalém Československu začala psát 9. července 1968. Bratislavský akademik Karol Šiška s týmem operoval Šarlotu Horváthovou, která byla do nemocnice přijata v kritickém stavu s těžce postiženými ledvinami, plícemi i játry. Stála před otázkou, zda se podrobit výměně srdeční chlopně, nebo stejně riskantní transplantaci. Na výměnu srdce se bratislavští lékaři připravovali již dříve, dlouho se však nedařilo nalézt vhodného dárce. Když se konečně objevila příležitost paní Horváthové srdce vyměnit, stálo lékaře mnoho úsilí přimět příbuzné asi čtyřicetiletého muže, který si pádem na beton beznadějně poškodil mozek, k darování jeho orgánu. Přestože po čtyřhodinové operaci začalo srdce v těle pacientky pracovat, vydrželo jen pět hodin. Tento čin je dnes považován za jeden z přelomů tuzemské lékařské vědy.

Karol Šiška tehdy řekl: „Ty operace byly tak povzbuzující, že jsme nemohli zůstat stát, měli-li jsme stejné podmínky jako jinde. Když jsme viděli, že máme pacientku, která by rozhodně zemřela ve velmi krátkém čase a která sama už nechtěla žít, zkusili jsme to...“

 

První český úspěch

Lékaři IKEM se na podobný zákrok připravovali od konce sedmdesátých let, mimo jiné i ve světovém transplantačním centru Stanfordovy univerzity. K zahájení a rozvoji programů transplantací tehdy zásadně přispěl přední odborník, přednosta Centra výzkumu transplantací orgánů v letech 1983 až 1990 Vladimír Kočandrle. Pod jeho vedením proběhla první náhrada srdce u nás, zároveň se jednalo o první úspěšný zákrok svého druhu ve východní Evropě.

Pacient, tehdy čtyřiačtyřicetiletý technik Josef Divina, dostal srdce muže o devět let mladšího. Z nemocnice ho po náročné rekonvalescenci propustili 16. března a už 27. srpna se vrátil do práce, čímž získal světový primát. S novým srdcem žil třináct a půl roku. Zemřel 7. června 1997 na selhání ledvin, způsobené dlouhodobou farmakologickou zátěží organismu.

Za zmínku stojí také pacient číslo tři – Rudolf Sekava, operovaný v říjnu 1984. Jihlavský učitel se stal nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem v Česku, v roce 2016 oslavil osmdesátiny. „Výročí transplantace si připomínám jako druhé narozeniny. Beru to jako největší dar,“ řekl před lety pan Sekava.

 

IKEM dnes

Institut klinické a experimentální medicíny je největším českým pracovištěm zaměřeným na srdeční operace a může se pochlubit řadou unikátních zákroků, včetně kombinovaných transplantací srdce a dalších orgánů. V roce 2003 zde jako první v Evropě voperovali mechanické srdce, jež je přechodnou podporou doby do transplantace srdce biologického. Od roku 1992 provádí tuto náročnou operaci jako jediné další pracoviště v Česku také Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně. 

V roce 1991 provedl svoji první transplantaci srdce prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. V témže roce se stal přednostou kardiovaskulární chirurgie a o čtyři roky později získal post přednosty celého IKEMu. Ročně provede kolem dvě stě padesáti transplantací. Onu úplně první, slovenskou, hodnotí slovy: „Byl to takový zoufalý pokus. Pro ostatní lékaře to byla tehdy senzace a museli se o zákrok pokusit také. Žádný však neskončil jinak než katastrofou. Ale zkusili to.“

Úmrtnost v počátcích zákroků byla vysoká a jen asi sedm procent pacientů přežilo déle než rok. Průlom nastal až v osmdesátých letech. „Naše pracoviště tehdy převzalo novou a účinnou metodu od doktora Normana Shumwaye z Kalifornie, který se svým týmem objevil lék cyclosporin A,“ popisuje Jan Pirk. „Ten umožňuje, aby tělo bez problémů přijalo cizí srdce a to mohlo v cizím těle fungovat.“

Do programu transplantace srdce jsou zařazeni pacienti s vyhlídkou na dožití kolem jednoho roku. Ti, kteří to štěstí mají a nový orgán dostanou, fungují průměrně dalších deset let. „Důvodem, proč se nedělá víc transplantací, je nedostatek vhodných dárců. Proto se začala používat takzvaná umělá mechanická srdce, která člověku umožní žít dál i bez přijatelného dárce,“ objasnil přednosta.  

Za uplynulých deset let získalo nové srdce přes sedm set pacientů. Ročně počty kolísají mezi padesáti sedmi a osmdesáti sedmi pacienty. Na čekací listině je kolem stovky nemocných. Česko patří obecně v transplantacích ke světové špičce, například předloni byl počet dárců v přepočtu na milion obyvatel šestý nejvyšší na světě.

 

Prof. MUDr. Vladimír Kočandrle, jemuž se neřeklo jinak než Kočka, se narodil 13. července 1933 v Ostravě. Český kardiovaskulární a transplantační chirurg, ředitel pražského kardiocentra IKEM, byl prvním lékařem, který Československu i v celém východním bloku provedl úspěšnou transplantaci srdce. V letech 1991 až 1993 pak pracoval ve vojenské nemocnici Walter Reed Army Medical Center ve Washingtonu, kde zavedl program kombinovaných transplantací slinivky břišní a ledvin. Zemřel 30. března 2017 ve třiaosmdesáti letech.

 

Autorka: Renáta Šťastná, Foto: Pixabay

Partneři

Diamant Expo

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test