český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Putování za Cyrilem a Metodějem

Snad žádné místo na Moravě nemá pozici jako Velehrad – místo tradiční cyrilometodějské pouti. Nebylo tomu tak v historii vždy, ale rozhodně lze říci, že tradice a historie velehradského kláštera je barvitá a plná zvratů. Vystřídaly se tady řeholní řády i období, kdy byl klášter poničený a zpustlý. Dnes opět kypí životem a proudí sem tisíce poutníků.

 

Každý rok kolem svátku svatých Cyrila a Metoděje se malá obec Velehrad ve Zlínském kraji začne plnit poutníky, kteří několikanásobně přečíslí místní obyvatele. Pod titulem Dny lidí dobré vůle se sem sjíždí lidé z celé republiky, aby se účastnili duchovního i kulturního programu, který vrcholí poutní bohoslužbou ke cti moravských věrozvěstů.

 

Veligrad a Velehrad

Kde se nacházelo centrum velkomoravské říše a biskupská stolice svatého Metoděje, o to se historikové dodnes přou. Z legendy o svatém Metoději se dozvídáme: „Velkomoravský arcibiskup byl pochován ve stoličním chrámě moravském, po levé straně ve zdi za oltářem Panny Marie,“ ale není udáváno přesné místo. Z jiných zdrojů, zejména z Dalimilovy kroniky víme, že toto místo je označováno jménem Veligrad nebo Velehrad.

Totožnost velkomoravského Velehradu se současným Velehradem je tradice, která vznikla ve 13. století a byla výrazně posílena v době barokní, což souviselo samozřejmě později i s rozvojem poutní tradice a cyrilometodějskou úctou. Historici a archeologové v otázce identity velkomoravského Veligradu ještě zřejmě neřekli poslední slovo.  

 

Založení kláštera

Na jisté historické půdě se ocitneme v okamžiku založení velehradského cisterciáckého kláštera. Tento vůbec první klášter svého druhu na Moravě si přál moravský biskup Robert, zvaný Angličan. Tento prelát, který zastával funkci olomouckého biskupa v letech 1201 až 1240, po sobě zanechal mnoho významných staveb. Mimo jiné rekonstrukci vypálené olomoucké katedrály, biskupský palác nebo hrad v Pustiměři. Měl dobré vztahy s moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem a byl to právě on, kdo začal na Velehradě stavět klášter.

Dokončen byl ve čtyřicátých letech 13. století a tím začala jeho pohnutá historie. Sám ústřední chrám byl posvěcen biskupem Robertem na počátku výstavby 27. listopadu 1228. Tehdy byla vysvěcena východní část chrámu, zřejmě presbytář s křížovou lodí, a snad byla v té době hotova i část přilehlých klášterních budov. Biskup Robert se nechal na Velehradě i pohřbít.

 

Doby temna i rozvoje

Cisterciácký klášter padl v 15. století za oběť husitským válkám a byl vypálen moravskými zastánci kalicha. K obnově došlo až v 16. století, ale další zničení přišlo s třicetiletou válkou v letech 1623 a 1626, jednou vojáky ze Sedmihradska a podruhé valašskými povstalci. V roce 1681 dokonal dílo zkázy velký požár, po němž nastoupila rozsáhlá přestavba, která dala konventu a kostelu novou tvář.

Josefínské reformy sice klášter zrušily a kostel přeměnily na farní, nicméně v roce 1890 na Velehrad přicházejí jezuité, kteří jsou zde usazeni až do dnešních dní. Byly zde zřízeny jezuitské vyučovací ústavy, nejprve kolej a posléze řádové gymnázium, a byla také provedena rozsáhlá rekonstrukce podzemí, které můžeme dnes obdivovat. Další temné období kláštera přišlo s komunistickou diktaturou. Všichni místní jezuité byli v rámci Akce K odvlečeni a činnost kláštera byla ukončena. Navrátit se mohli až po změně společenských poměrů v roce 1990. Dědicem pedagogické činnosti na Velehradě je Stojanovo gymnázium, založené arcibiskupem Graubnerem v roce 2001.

Dnes na Velehradě působí i Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje a slovenská provincie Kongregácie sestier Božského Vykupiteľa.

 

Poutní místo

Vznik tradice velehradských poutí má kořeny v období sílícího národního obrození 19. století, které hledalo všechny kořeny naší slovanské identity. Cyrilometodějská tradice byla v tomto ohledu velmi vhodná a široce respektovaná. Stará tradice o velkomoravské vazbě hrála Velehradu do not. Zároveň v této době přestal být areál velehradského kláštera prostorem uzavřené mnišské komunity a stal se vhodným cílem pro poutě.

Tak začaly Velehrad navštěvovat postupně tisíce poutníků a význam tohoto místa rostl. Do historie se mimořádným způsobem zapsaly oslavy v roce 1863, 1885 a 1985. Z poslední zmíněné poutě se komunistický režim marně pokusil udělat namísto náboženské události spíše mírovou manifestaci. Vyzněla jako gesto nenásilného, ale velmi výmluvného politického protestu. Ministr kultury Klusák ve svém projevu označil Cyrila a Metoděje za první komunisty, důsledně při řeči o nich vynechával přídomek svatý a pokusil se dát celé pouti „ten správný politický rozměr“. Jeho vystoupení však vyústilo tak, že byl z tribuny vypískán a celá akce přerostla v jednu z největších demonstrací odporu proti komunistickému režimu za celé období normalizace.

 

Růže od papeže

Velehrad v sobě nese i papežskou stopu. V roce 1985 mu věnoval papež Jan Pavel II. zlatou růži – velice významné vyznamenání. V atmosféře nově nabyté svobody po sametové revoluci se papež k poutníkům v dubnu roku 1990 připojil. Při té příležitosti prohlásil: „Svět bez Boha je člověku nepřátelský. Je těžký, chladný, pustý. Nad tímto světem je nutné zvítězit. A to, co zvítězí nad světem, je naše víra. To jste sami zakusili. Zakusili jste tíhu světa bez Boha. Zakusili jste tragický pokus vyloučit Krista, kámen nárožní, ze stavby společnosti a kultury a jeho následky. Zakusili jste i osvobozující moc víry, moc Kristova vzkříšení. Skrze tuto zkušenost jste se stali dědici evangelia – dědici Slova, dědici království Božího. Buďte jeho dobrými správci a předejte ho dalším pokolením.“

Připomínkou na tuto papežovu návštěvu je velký kříž se znakem svatého Jana Pavla II., který vítá poutníky při příchodu k velehradskému areálu.

Autor: Petr Jan Vinš, Foto: archiv

Partneři

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test